Neživá příroda
Planeta v systému se třemi slunci
Astronomie , Neživá příroda | 21.11.2005
Planeta s více měsíci či slunci představuje oblíbenou rekvizitu vědeckofantastické literatury. Poslední výzkumy ale ukazují, že velcí obři typu Jupitera by mohli existovat v systémech nejen dvou, ale hned tří hvězd. více
Rozšifruje svět dnešní šifry?
Člověk , Ekonomika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 15.11.2005
V dnešní době jsou převážně používány americké šifrovací algoritmy DES, 3DES a jejich nástupce AES. Nedávno však organizace IETF přijala za standardy další šifrovací algoritmy z Dálného východu. více
Mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky a dekoherence
Fyzika , Neživá příroda | 15.11.2005
Podle názoru Johna Bella neexistuje v Everettově teorii žádná souvislost konkrétní přítomnosti s kteroukoliv konkrétní minulostí. Neexistují tudíž žádné trajektorie a konfigurace světa včetně nás se proměňuje naprosto nespojitě. Jak je potom možné, že nám připadá, že se svět mění poměrně plynule? Podle Bellova výkladu Everettových myšlenek vzniká tato spojitost díky našim vzpomínkám, které jsou jevy odehrávajícími se v přítomnosti. Bell tuto situaci přirovnává k jedné teorii stvoření vesmíru, která prohlašovala, že svět byl stvořen roku 4004 před naším letopočtem. více
Válka jako náhoda?
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 11.11.2005
"Když válka začíná, sama neví, jaká bude." Světové války nemají žádné speciální, vysledovatelné příčiny. To samozřejmě neznamená, že by se v nich neuplatňovaly třeba konkrétní jednotlivosti a individuální psychologie. Válku mohlo vyvolat třeba určité hnutí mysli, podobných hnutí však byla jinde celá řada a jindy k ničemu nevedly. Šíření akce systémem je náhodné. Ex post třeba vidíme u velké války něco jako posilovací mechanismus - no, to právě proto, že zkoumáme velkou válku. více
O prvních oceánech a počátcích života
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 09.11.2005
V atmosféře rané Země v rozporu s mnohými představami zřejmě scházel methan. To poněkud problematizuje teorii, podle které se organické látky zrodily ze směsí methanu a čpavku (a vodíku). V atmosféře CO2 ale aminokyseliny elektrickými výboji vytvořit prakticky nelze. více
Stručná historie laseru
Fyzika , Neživá příroda | 07.11.2005
Teorie je sice moc pěkná, je tu ale řada technických problémů, které je třeba vyřešit dříve, než bude možné použít tento mechanismus k vytvoření intenzivních paprsků laserového světla. Za běžné teploty je většina atomů v základním stavu. Musíme hledat způsob, jak do aktivního prostředí laseru načerpáme energii, abychom dokázali dostat většinu atomů do excitovaného stavu. Když je v excitovaném stavu více atomů než ve stavu základním, není to normální stav – této situaci se říká „populační inverze“. více
Tisková zpráva: Nanotechnologie z Liberce pomůže před ptačí chřipkou
Biologie , Chemie , Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 07.11.2005
Nová technologie výroby nanovláken, kterou před rokem představila Technická univerzita v Liberci společně s firmou Elmarco, může pomoci při hrozící pandemii ptačí chřipky. Materiál má takovou strukturu, že dokáže zachytit mikroorganismy a částečně i viry, proto bude použit na výrobu ústních roušek. Technologie vyvinutá v Liberci umožňuje průmyslovou výrobu textilií tvořených vlákny o průměru 50 až 200 nanometrů. více
Stručná historie supravodivosti
Fyzika , Neživá příroda | 31.10.2005
Jistý keramický materiál – oxid lantanu barya a mědi – se stal supravodivým při teplotě 35 stupňů nad absolutní nulou. Může se zdát, že nejde o příliš významný výsledek, ale tato teplota přechodu do supravodivého stavu leží o více než 10 stupňů výše než teploty klasických supravodivých materiálů složených z kovů či slitin. Od tohoto původního objevu byly skutečně objeveny supravodiče založené na sloučeninách oxidu měďnatého, které mají teplotu přechodu až 135 stupňů nad absolutní nulou. více
Oznámení: Podívejte se na Mars na noční obloze
Astronomie , Neživá příroda | 27.10.2005
Mars nám koncem října a začátkem listopadu oplatí návštěvy kosmických sond, které k němu posíláme od Země. Tato červenavě zbarvená planeta se k nám přiblíží vždy po dvou letech. Letos k nám bude nejblíže 30. října, po celou noc pak bude svítit 7. listopadu. Mars v těchto dnech svítí v souhvězdí Berana a současně nedaleko od nápadné hvězdokupy Plejády. Dokonce ani Měsíc nebude nyní na obloze vadit, protože je 2. listopadu v novu. Mars pak bude na noční obloze suverénně nejjasnějším tělesem. více
