Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 21.10.2005
Výměnu paliva, včetně odvozu použitého paliva zpět do Ruska, zaplatilo americké ministerstvo energetiky. VR-1 zvaný VRABEC je prvním výzkumným univerzitním reaktorem ve střední Evropě a jedním z mála na světě, který na základě mezinárodní spolupráce naplnil záměry programu na snižování obohacení paliva pro výzkumné reaktory. Školní jaderný reaktor VR-1 VRABEC, byl na katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT Praha poprvé spuštěn 3. prosince 1990. více
Matematika , Neživá příroda | 20.10.2005
Řešení vyžaduje pouze znalost pravidel a ochotu přemýšlet, nemá nic moc společného s "hráčskou silou". více
Fyzika , Neživá příroda | 19.10.2005
Nejzajímavější na knize jsou nikoliv úvahy o kosmologii, reflexi kvantové teorie ve sci-fi literatuře či o Schroedingerově kočce - takových textů existuje celá řada - ale důraz na faktické aplikace a výklad fungování určitých jevů/mechanismů. Publikace se přitom neomezuje na právě populární témata typu nanotechnologií či kvantových počítačů, ale solidně vysvětluje i atomové pasti, lasery, masery, supravodivost či Boseho kondenzáty. více
Astronomie , Člověk , Ekonomika , Neživá příroda , Technologie | 18.10.2005
Zajímavé je, že kapitál firem podnikajících v oblasti kosmických letů často pochází z oboru informačních technologií. Však také hlavním mecenášem SpaceShipOne byl jeden ze zakladatelů Microsoftu Paul Allen. Elon Musk, který zbohatl na systému PayPal, založil společnost SpaceX, která vyvíjí rakety Falcon. SpaceX má podepsány kontrakty na vynesení dalších družic. Do kosmického programu se pustil rovněž Jeff Bezos, zakladatel Amazonu. Jeho společnost Blue Origin se zabývá vývojem komerčních kosmických lodí. A takovýchto příkladů bychom našli celou řadu. více
Astronomie , Člověk , Ekonomika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 17.10.2005
Ekonomické přínosy kosmického výzkumu. Technologie vyvinuté na oběžné dráze. Jak to bylo s teflonem? Joystick a umělé srdce. Satelitní sítě. Robot šplhající po laně až na oběžnou dráhu... více
Člověk , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 11.10.2005
Hra sudoku má předchůdce ve staré čínské hře Lo-šu stejně jako v Eulerových Latinských čtvercích. V 80. letech 20. století začala hra ve své současné podobě vycházet v americkém hádankářském časopise Number Place. Odtud se popularita hry přenesla do Japonska. Vlastní mánie začala ale až poté, kdy si ji zde v roce 1997 povšiml novozélandský turista Wayne Gould, jenž nejen propadl řešení rébusu, ale také vyvinul program, který dokázal hlavolamy generovat. Program bezplatně nabídl londýnským The Times. Na podzim 2004 začaly hádanky vycházet v Británii a mánie se brzy přenesla i do dalších evropských zemí. více
Biologie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 10.10.2005
Nepotvrdilo se žádné zvýšení počtu rakovin, leukémií, či nerakovinových onemocnění, které by způsobila radiační zátěž z Černobylu - mimo rakoviny štítné žlázy, kde počet úmrtí dosáhl dosud počtu 9. Nikdo bohužel nekvantifikoval počet zachráněných životů, plynoucí z nadstandardní zdravotní péče, která byla zkoumané populaci po havárii věnována. Černobyl byla více katastrofa sociální než radiační. Sociální problémy spojené s evakuacemi, přesídlením a ztrátou zaměstnání v podmínkách rozpadlého Sovětského svazu jsou ty nejtíživější. více
Člověk , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 10.10.2005
Hra sudoku má předchůdce ve staré čínské hře Lo-šu stejně jako v Eulerových Latinských čtvercích. V 80. letech 20. století začala hra ve své současné podobě vycházet v americkém hádankářském časopise Number Place. Odtud se popularita hry přenesla do Japonska. Vlastní mánie začala ale až poté, kdy si ji zde v roce 1997 povšiml novozélandský turista Wayne Gould, jenž nejen propadl řešení rébusu, ale také vyvinul program, který dokázal hlavolamy generovat. Program bezplatně nabídl londýnským The Times. Na podzim 2004 začaly hádanky vycházet v Británii a mánie se brzy přenesla i do dalších evropských zemí. více
Astronomie , Neživá příroda | 06.10.2005
Součástí programu je přednáška oceněného RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově: Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty. více