Neživá příroda
Malá hádanka: Unese víc skupina, nebo jednotlivec?
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 28.03.2005
Nájezdní mravenci druhu Eciton burchelli často narazí na kořist, se kterou jednotlivec nepohne. Mravenci mají v zásadě dvě možnosti. Příliš těžký předmět může buď nést skupina mravenců, nebo se ho mohou pokusit naporcovat a přenášet pak jednotlivé kusy. Co je výhodnější? více
Pohyb desek na Marsu, Měsíci a Venuši
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 23.03.2005
Teorie rozpínání Země zpochybňuje existenci deskové tektoniky. Gravitační konstanta na povrchu Země není v geologickém měřítku vůbec konstantní. Všechny obloukovité struktury viditelné na povrchu Země jsou někdejší stopy dopadu planetek či komet – tedy okraji starých impaktových kráterů. Má to platit o Aleutském souostroví stejně jako o Českém masivu. více
Spočívá rozdíl mezi člověkem a počítačem v matematice?
Biologie , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 22.03.2005
Roger Penrose se domnívá, že lidská mysl chápe matematiku jinak než počítačové systémy. Podle něj existuje jakýsi platónský svět matematických idejí a lidské vědomí má k němu (jakýsi blíže nespecifikovaný) přístup. Právě rozdílný vztah k matematice je podle Penroseho příčinou, že námi konstruované systémy nevykazují skutečnou umělou inteligenci ani vědomí. více
Sedm pravd o fuzzy logice
Matematika , Neživá příroda , Technologie | 14.03.2005
Fuzzy logika je něco jiného než pravděpodobnost. Vlastnost „být fuzzy“ se často vyjadřuje jako víceznačnost, nikoliv jako nepřesnost nebo nejistota; to je charakteristické pro vnímání, stejně jako pro myšlení. více
Řeky na Marsu vyschly už před miliardami let
Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 10.03.2005
Hlavní pozornost se již tradičně věnuje otázce možného marťanského života. K tomu se samozřejmě vážou související otázky: Opravdu na Marsu tekly řeky? Byla planeta skutečně teplejší a měla hustší atmosféru podobnou té pozemské? Je v atmosféře Marsu methan a kde se tam bere? Říkají meteority z Rudé planety něco o možnosti marťanského života? A hlavně - kdy se všechny tyto děje odehrály? více
Úspěchy antické technologie (2): Vojenství
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 09.03.2005
Armáda odedávna upřednostňovaly fungující technologie před dokonalými teoriemi. Vojenství tak bylo jedním z faktorů, které vědu odedávna táhlo k praktickým aplikacím. Staří Řekové znali velké množství různých válečných strojů. Ktésibios sestrojil pneumatický samostříl, Archimédes vylepšil válečné stroje tím, že se mu podařilo zvětšit jejich rozměry a jejich sílu díky přidání páky. více
Úspěchy antické technologie (1): Mechanika
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.03.2005
Starověká věda bývá často označována za netechnologickou a nepraktickou. Není to ovšem tak docela pravda. Třeba Heróna z Alexandrie bychom mohli klidně pokládat za objevitele robotiky. Zvlášť si oblíbil různá uměle poháněná loutková divadla. Využil spojení více kladek o nestejném průměru, díky čemuž jeho postavy dokázaly měnit rychlost pohybu. Herón sestrojil několik zařízení, která využívala vodní pohon; jeho umělí ptáci nejenom mávali křídly a otvírali zobáky, ale díky současnému pohybu vzduchu píšťalou také zpívali. více
Kosmologické perličky (3): Exotická kosmická struna
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 04.03.2005
Buď před sebou máme dvě různé galaxie, které jsou shodou mnoha náhod úplně stejné, nebo jde o efekt gravitační čočky způsobený kosmickou strunou. Pokud se pozorování potvrdí, půjde asi o vůbec nejexotičtější kosmické objekty, které dosud známe. více
Kosmologické perličky (2); Antropický princip v teorii superstrun
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 02.03.2005
Obhájci antropického principu staví své argumenty na velkém množství řešení teorie strun - to jsou ony různé vesmíry. Množině možných vesmírů v teorii strun se začalo přezdívat "krajina" (anglicky landscape). více
