Neživá příroda
Vznik vědy ve starém Řecku: Proč?
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 28.02.2005
Zatímco třeba zemědělství, písmo, výroba kovů či státní uspořádání se na světě objevily několikrát nezávisle na sobě, ke vzniku vědy (a filozofie) pravděpodobně došlo pouze jedinkrát, a to právě ve starém Řecku v 7.-6. stol. př. n. l. - šlo tedy o unikátní historickou událost. Jaké podmínky byly ve starém Řecku odlišné od zbytku světa? více
Linky: Zamrzlé moře na Marsu a nad ním methan
Astronomie , Chemie , Neživá příroda | 25.02.2005
Těsně pod povrchem Marsu se skrývá zamrzlé moře, proč promiskuitním druhům primátů tuhne sperma, hledání gravitačních vln v distribuovaném projektu, kde se pěstuje nejvíce GMO plodin, zeleně svítící kuřata, konec vrtání zubů na obzoru? Následuje další přehled odkazů. více
Mikroskopické stonky trávy v akci
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 25.02.2005
Můžete to spatřit na vlastní oči: Kapička vody klouže po rovném povrchu jako rtuť, pohybuje se lehce z místa na místo, protože je na nakloněném povrchu. Těžko uvěřit, že ta malá kapička je skutečně vodou, protože nezvlhčuje povrch; pádí tak rychle, až se zdá, že neexistuje tření. více
Linky: Nesmrtelnost bakterií a genetické inženýrství jako open source
Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 21.02.2005
Po nějaké době opět jeden přehled odkazů. V textu dojde i na hobity z Flores a domácí vaření piva i původ planety Sedna, stav české vědy či největší evropský mrakodrap. více
ČNS: Čína chystá jadernou revoluci
Fyzika , Neživá příroda | 17.02.2005
Čínský energetický gigant Huaneng oznámil záměr vybudovat do roku 2010 vysoko-teplotní reaktor PBMR. Pokud se záměr podaří, stane se 195 megawattová elektrárna v provincii Shandong prvním PBMR reaktorem v komerčním provozu. více
Velká vymírání (1): Ordovik
Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 16.02.2005
V roce 1984 David Raup a Jack Sepkoski publikovali článek, v němž vycházeli ze statistické analýzy posledních 250 milionů let a spočítali, že k velkým vymírání dochází pravidelně, přibližně jednou za 26 milionů let. Hlavní myšlenkou bylo, že každých 26 milionů let komety patřící mračnu Oort, „skladišti komet“ z hranice sluneční soustavy, obíhaly po pozměněných drahách a zamířily směrem k Zemi, kde v případě srážky vyvolaly hromadná vymírání. více
Dopis čtenáře: Náhoda – přivrácená tvář kauzality
Člověk , Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 15.02.2005
Představme si, že jsme molekulou vřící vody. Určitě bychom mohli pochopit fyzikální zákonitosti srážek s ostatními molekulami. Svou trajektorii v nádobě nebo to, zda se vypaříme, bychom však nemohli předpovědět ani na několik kroků dopředu. Přesto, že jsou fyzikální zákonitosti jasné, neexistuje taková matematika... více
Hledání platónských invariantů v moderní vědě
Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Matematika , Neživá příroda | 10.02.2005
Věda sice popisuje změny, které probíhají ve vnějším světě, přistupuje k nim však poněkud zvláštním způsobem - především se snaží najít veličinu, které se příslušná změna nebude týkat. Proto máme všemožné zákony zachování - jinak řečeno, zajímáme se o věčné entity, "invarianty". více
Náš poslední experiment?
Fyzika , Neživá příroda | 09.02.2005
Podmínky v urychlovači částic napodobují v mikroskopickém měřítku ty podmínky, které panovaly první mikrosekundu po velkém třesku, kdy byla veškerá hmota ve vesmíru stlačena do podoby takzvané kvarkové-gluonové plazmy. Někteří fyzikové se ptají, zda by tyto experimenty nemohly vést k daleko horším koncům než jen k rozbití několika atomů – zda by nemohly zničit Zemi, či dokonce celý vesmír. více
