Neživá příroda
Daltonova atomová teorie – 200 let
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Starořečtí filozofové chápali atomy jako nedělitelné částečky hmoty, jejichž kombinacemi vznikají všechna tělesa. Daltonova koncepce, která roku 1803 tuto myšlenku vzkřísila a dala ji do souvislosti s tehdy známými chemickými prvky, se stala prazákladem celé moderní atomové teorie... více
Nad knihou: Watsonovo Tajemství DNA
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Jaké úvahy stály za objevem struktury deoxyribonukleové kyseliny, jaké myšlenkové postupy se při tom uplatnily a na jaké hlavní překážky Watson a Crick naráželi? Jak je možné, že Francic Crick si zpaměti vůbec nepamatoval chemické vzorce jednotlivých dusíkatých bází? Proč máme dvoj a ne třeba trojšroubovici? Kniha "Tajemství DNA" je na světě již nějakou dobu; je to však spíše deník či vzpomínkový záznam než publikace vysloveně vědecká, a proto se na ní čas nijak výrazně nepodepsal... více
Digitální mikro a makrofotografie
Biologie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 09.09.2003
Zájem o fotografování přírodních tematik neustále narůstá. S tím je spojeno objevování nových "světů", které bývají často skryty lidskému oku. Takové světy drobných živočichů a rostlin jsou v běžných podmínkách dosažitelné makrofotografií; u technicky lépe vybavených fotografů i mikrofotografií. Také sem proniká s úspěchem digitální fotografie (a digitální zobrazování obecně). více
Linky: Mangrovníky proti pouštím – Rudá planeta – Slovo o pluku Igorově podvrhem?
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Lingvistika , Medicína , Neživá příroda | 09.09.2003
Miliony mangrovníků by mohly zabránit dalšímu šíření pouští, rudá barva Marsu je výsledkem dopadu meteoritů, houby přispívají ke globálnímu oteplování, včely se mohou naučit hledat miny, spekulujeme o počátku SARSu, lidské kmenové buňky se podařilo připravit i v Teheránu, Jan Dobrovský je prý skutečným autorem staroruského eposu Slovo o pluku Igorově... Přinášíme další přehled odkazů. více
Máme se i u nás bát zemětřesení?
Fyzika , Neživá příroda | 08.09.2003
Rok co rok dojde na světě ke stovkám zemětřesení. Některá jsou tak nepatrná, že je odhalí jen přístroje; jiná mají totální a devastující následky - padají při nich domy a umírají lidé. Možná i vás napadlo, že se zemětřesení opakují až příliš často a přemýšleli jste, zda to něco znamená či ne. A třeba jste si také říkali, může-li k něčemu podobnému dojít i u nás. Odpovědi na tyto otázky jsme před časem hledali v Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky - přímo u jeho ředitele Aleše Špičáka. více
Kvantové omyly na pravou míru
Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 05.09.2003
V Computerworldu 27/2003 (a včera na Science Worldu) jsme publikovali článek vysvětlující principy fungování kvantových počítačů. Několik nejasností vysvetluje v následujícím rozhovoru autor původního článku Pavel Cejnar, který se na pražské MFF UK zabývá fyzikou kvantového chaosu a fázovými přechody v atomových jádrech. Cílem tohoto minirozhovoru je uvést na pravou míru několik z mnoha mýtů, polopravd i nepravd, jež jsou s kvantovým počítáním spojeny. Jedná se o téma, které bývá dezinterpretacemi zatíženo velmi často. více
Richard Smalley: Hledejme nové zdroje energie
Fyzika , Neživá příroda | 05.09.2003
Laureát Nobelovy ceny vyzval vědce k vývoji nových technologií, schopných využívat alternativní zdroje energie ze Slunce a zemského jádra. více
Co jsou to spinová skla?
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 04.09.2003
Spinová skla jsou látkami, které kromě fyziky a chemie zajímají i celou řadu dalších disciplín, např. teorii chaosu a informatiku. I přes sklo v názvu nejde o žádné křemičitany, ale o kovové slitiny. více
Úvod do kvantového počítání
Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 04.09.2003
Výpočetní úlohy, jejichž řešení svěřujeme počítačům, můžeme rozdělit na jednoduché a složité. K těm jednoduchým náleží všechny úkony standardní aritmetiky, jako je sčítání, násobení apod., k těm složitým naopak problémy typu šachové hry nebo faktorizace čísel. Složité úlohy vyžadují ohromné množství elementárních binárních operací - příslušné číslo roste často s velikostí souboru vstupních dat exponenciálně. V praxi to znamená dlouhé čekání na výsledek – např. faktorizaci čísla o řádově stovkách cifer by současné PC podle dosud známých algoritmů provádělo několik miliard let! Mladý obor slibující kvalitativní změnu řešení výpočetně složitých úloh se nazývá kvantové počítání. více
