Neživá příroda
50 let vodíkové pumy (část třetí: Třístupňová H-bomba)
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 03.09.2003
Krize, která zachvátila americký program vývoje H-bomby, byla nepříjemná. Američtí fyzikové si nemohli dovolit, zvláště tváří v tvář úspěchu sovětských vědců, ani minutu odpočinku. O zažehnání krize se v první fázi postaral Stan Ulam, von Neumannův spolupracovník, jemuž se zdařilo provést na ENIACu nové výpočty, které vývoj vodíkové bomby vyvedl ze slepé uličky. Nový směr byl zhodnocen na památném setkání v princetonském Ústavu pro pokročilá studia. Vedle Tellera, von Neumanna a Bethea, se ho zúčastnili nejvýznamnější vědci pracující ve Spojených státech, např. Enrico Fermi či John Wheeler, ba dokonce i Oppenheimer. více
Luis W. Alvares – průkopník druhé epochy moderní fyziky
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 02.09.2003
Před 15 lety, 1. září 1988, zemřel Luis W. Alvarez, americký fyzik a nositel Nobelovy ceny, která mu byla udělena v roce 1968 „za přínos v oblasti základních částic“. Proslul experimenty v bublikové komoře, mj. vynalezl golfový trenažer a spolu se svým synem je autorem teorie, podle které iridiová vrstva na konci druhohor vznikla jako následek srážky Země s dalším nebeským tělesem... více
Linky: Datování olovem a zplošťování Země
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 02.09.2003
Přinášíme další pravidelný přehled odkazů. Nová metoda datování archeologických nálezů by mohla vycházet z koroze olova. Země se údajně stále více vzdaluje od podoby ideální koule. Český amatérský astronom dosáhl významného úspěchu při objevu nov. více
Vzorec vody nemusí být vždy H2O
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 01.09.2003
Chemický vzorec molekuly vody nemusí být H2O, tvrdí profesor Aris Chatzidimitriou-Dreismann z Technické univerzity v Berlíně. Alespoň ne v nesmírně krátkém časovém úseku, kdy na orbitech atomů vodíku a kyslíku, tvořících molekulu vody, probíhají dramatické kvantové jevy. Zkoumáme-li totiž molekuly vody ve světle interakcí s neutrony a elektrony, k nimž dochází v časovém rozmezí měřeném na attosekundy (1 attosekunda = 10-18 sekundy), dojdeme k pozoruhodnému výsledku. Na základě nového experimentu, při němž neutrony a elektrony kolidují s molekulami vody v nepředstavitelně krátkém časovém úseku, lze říci, že poměr vodíku ke kyslíku v molekule vody bychom mohli vyjádřit jako 1,5 : 1. více
Bell Labs hlásí: Optická vlákna už i z mořských hub
Biologie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 01.09.2003
O objevech vědců z Bellových laboratoří inspirovaných optickými receptory mořských hvězdic jsme již na stránkách Science Worldu informovali. Výzkumníci Bell Labs se nyní nově dokáží přiučit i od mořských hub. více
Skener určí DNA z otisků prstů
Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 01.09.2003
Kanadští vědci představili nový systém identifikace založený na rychlé izolaci DNA z otisků prstu. Tento systém se v příštích letech uplatní nejen v kriminalistice, ale zřejmě i v centrálních databázích osobních údajů. více
Nad knihou: Lidský genom na přelomu tisíciletí
Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 28.08.2003
Populárních knih o genetice je na českém trhu docela k dispozici dost. Namátkou lze uvést Genom od Matta Ridleyho, přečtení lidského genomu se pak speciálně věnuje Rozluštěný genom Kevina Davise. Pokud ale pátráme po titulech poněkud odbornějších, z řady vystupuje "Lidský genom na přelomu tisíciletí". více
Brněnská hvězdárna: Planeta Mars v největším lesku
Astronomie , Neživá příroda | 26.08.2003
Ve středu 27. srpna v 11 hodin a 51 minut letního středoevropského času se planety Země a Mars ocitnou ve vzdálenosti 55 758 006 kilometrů. Půjde o nejmenší možnou vzdálenost za posledních několik desítek tisíc roků! Naposledy byl totiž Mars takto blízko roku 57 617 před naším letopočtem, kdy se dostal na 55 718 000 kilometrů. Naopak, jestliže se vydáme do budoucnosti, pak můžeme zjistit, že podobné přiblížení nastane opět už v roce 2287 (55 651 000 km). více
Linky: Mars a zase Mars – uzlové písmo Inků – Asimo v Praze
Astronomie , Biologie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 26.08.2003
Poslední průzkumy Marsu nasvědčují tomu, že Rudá planeta byla asi i v minulosti pustá. Máme se skutečně bát sinic? Nahradí gely laserovou oční chirurgii? Nemohlo být incké uzlové písmo kipu přece jenom něčím víc než jednoduchým záznamem čísel? Vyšlo další číslo časopisu 21. století. Mohou nás zabíjet sny? Na Marsu by mohla vyrůst jaderná elektrárna, japonský robot Asimo se stal součástí "diplomatického protokolu"... Přinášíme další přehled odkazů. více
