Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 07.07.2003
Jakým způsobem v oblacích vznikají srážky? Vody přece v atmosféře není dost na to, aby "jen tak" vznikaly kapky dostatečně velké, které by svojí hmotností dokázaly překonat odpor vzduchu a vzestupné proudy... více
Matematika , Neživá příroda , Technologie | 07.07.2003
Dodnes museli uživatelé volit mezi dokonalým smíšeným numericko-symbolickým systémem Mathematica a rychlejšími numerickými procedurami dostupnými ve FORTRAN knihovnách nebo specializovanými sadami jako je MATLAB, MATRIXx nebo O-Matrix. Nová verze Mathematica 5 ukončuje nutnost této volby. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 03.07.2003
Krasové jeskyně a nálezy z nich pocházející samozřejmě můžeme datovat běžnými metodami. Máme k dispozici také nějaké postupy speciální? více
Astronomie , Neživá příroda | 02.07.2003
Dne 30. června v 16 h 15 min středoevropského času odstartovala z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) raketa vynášející na oběžnou dráhu kolem Země v pořadí již šestou českou družici. Její jméno je MIMOSA a vzniklo zkrácením anglického názvu Micro Measurements Of Satellite Accelerations. Má za úkol zkoumat podmínky, za nichž se pohybují umělé družice Země na nízkých oběžných drahách (ve výškách od 100 do 800 km). více
Biologie , Chemie , Matematika , Neživá příroda | 01.07.2003
Americký biolog Stuart Kauffman se nedomnívá, že by prvními replikátory musely být jíly nebo nukleová kyselina. Kauffman přichází s představou sítí autokatalytických agentů, tedy systémů, ve kterých každá látka vzniká katalytickou činností jiné látky. Jak by taková síť mohla konkrétně vypadat? více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 01.07.2003
Vědcům z ženevského CERNu se ve spolupráci se společností StorageTek podařilo dosáhnout nového rychlostního rekordu - rychlost čtení dat ze zálohovací pásky přesáhla 1 Gb/s. více
Astronomie , Neživá příroda | 01.07.2003
Na povrchu Slunce lze v těchto dnech sledovat velkou sluneční skvrnu. Svými rozměry několikrát předčí celou naši planetu a je tak veliká, že ji lze pozorovat i bez dalekohledu. Jen si stačí oslnivé Slunce zeslabit pomocí speciálních filtrů, například brýlí, které se používají k pozorování zatmění Slunce. Sluneční skvrna vypadá jako drobná, tmavá tečka – drobný kaz na pleti naší "denní hvězdy". více
Astronomie , Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 27.06.2003
Ještě jednou se zastavíme u knihy Janny Levinové "Jak vesmír přišel ke svým skvrnám" - tentokrát v podobě několika drobných vysvětlujících střípků. Především, co vlastně autorka míní těmi chladnými a teplými skvrnami na obloze? více
Fyzika , Neživá příroda | 26.06.2003
Jsou fyzikální jevy symetrické vůči zrcadlovému otočení? Pokud postavíme proti sobě hodinky a jejich přesný zrcadlový obraz, začnou se rozcházet? Logická odpověď zní "ne" - symetrie vůči zrcadlovému otočení však přesto beze zbytku neplatí. více