Neživá příroda
V kvantové fyzice se prý může zamotat i příčina s následkem
Fyzika , Neživá příroda | 16.10.2012
Ognyan Oreshkov z Université Libre de Bruxelles a jeho kolegové z Vídeňské univerzity tvrdí, že kvantová neurčitost se může týkat i kauzality. více
Další diamantová planeta?
Aktuality , Astronomie , Neživá příroda | 15.10.2012
Máme zde další exoplanetu, která může být z velké části tvořena diamantem. Exoplaneta 55 Cnc e přitom patří mezi ty nejslavnější. více
Zvláštní spirála kolem umírající hvězdy
Aktuality , Astronomie , Neživá příroda | 11.10.2012
Astronomové pracující s dalekohledem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili neočekávanou spirální strukturu obklopující starou hvězdu R Sculptoris. více
Cyklický vesmír – jak ošálit entropii
Fyzika , Neživá příroda | 11.10.2012
Brány se podle tohoto modelu rozpínají, entropie se rozptyluje do stále větších objemů. Úhrnná entropie tedy roste, zato její hustota klesá. Ke konci každého cyklu je entropie natolik zředěná, že její hustota klesá k nule. více
Jaká kostka je nejvýhodnější: aktualizace
Matematika , Neživá příroda | 09.10.2012
Máme k dispozici tři běžné kostky o šesti stranách, jejich značení je však odlišné... více
Panspermie znovu na scéně: život prý na Zemi přilétl z exoplanet
Aktuality , Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 08.10.2012
Panspermie... vědecký názor, pro mnohé skoro až životní styl. Řada vědců se domnívá, že život byl na Zemi dopraven z vesmíru. Nikoliv zelenými, našedlými či jinak zbarvenými mimozemšťany ale meteority. více
Kolik molekul vody má nejmenší krystal ledu?
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 08.10.2012
Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. více
Leydenská láhev – pro hudebníky, kejklíře i zubaře
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 05.10.2012
V dějinách výzkumu elektřiny a magnetismu se obvykle zmiňují počátky v antice, kompas, středověké spekulace a potom nástup moderní vědy. Pojďme se podívat na méně známou kapitolu, totiž počátky populárních „leydenských lahví“. více
Jak daleko je kopie vesmíru nebo nás samých?
Fyzika , Neživá příroda | 04.10.2012
Představte si oblast o velikosti shodné s dnešním kosmickým horizontem, tedy sféru o poloměru 41 miliard světelných let. Otázka zní: Kolika různými způsoby se mohou částice uspořádat? více
