Technologie
Linky: Další záhady kolem nekódujících sekvencí DNA
Astronomie , Biologie , Člověk , Historie , Neživá příroda , Technologie | 27.10.2004
Historie hory Kleť, pohlaví ptakopyska, temné období ve vývoji vesmíru.... Ještě před volným dnem přinášíme několik zajímavých odkazů. více
Proroci kolapsu internetu jsou věční
Technologie | 26.10.2004
Pat Gesinger, technologický ředitel společnosti Intel, navrhl v San Franciscu na posledním Intel Development Forum vybudování další "virtuální" síťové vrstvy nad stávající internetovou infrastrukturou. Někteří experti a analytici přitom v reakci na Gesingerova slova zašli ještě mnohem dále - současný internet potřebuje radikální přestavbu, jinak se stane prakticky nepoužitelným. více
Cesta ke kvantovému počítači (4): Groverův prohledávací algoritmus
Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 26.10.2004
Když částice, kvantový balíček potencionalit, narazí do bariéry nebo je jinak vyrušena, záporné vlnky se zkombinují s kladnými a v sebedestrukci zanechávají jen jedinou vlnku popisující možnost, která se realizuje v pozorovaném světě. Nejprve jsou všechny položky převedeny na jedničky a nuly a společně umístěny v kvantové superpozici. Výsledkem je svazek vln reprezentujících jednotlivé položky. Pak systém ovlivněte tak, aby se vlnky pozitivních amplitud vyrušily s vlnkami negativních amplitud. Nakonec zbude jen vlnka reprezentující hledanou položku databáze. Toto je jádro myšlenky Groverova algoritmu. více
Diskuse: Gödelova věta jako pomůcka pro matematické důkazy?
Člověk , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 25.10.2004
Gödelova věta by mohla být nejenom výrazem jisté bezmoci, ale je snad použitelná i pro "pozitivní" matematické důkazy? Můžeme zjistit, zda daný program řešící určitou úlohu je ten nejkratší možný? Můžeme zjistit, zda daná posloupnost je dále nekomprimovatelná? A také ještě k diskusi kolem matematického formalismu... více
Cesta ke kvantovému počítači (3) – Shorův algoritmus
Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 22.10.2004
Shor si uvědomil, že v kvantovém počítači získá hodinová aritmetika značnou výhodu: velké množství výpočtů, které je zapotřebí provést, abychom získali číselnou vlnu, lze provést současně. Stejně jako světelné nebo zvukové vlny lze i číselné vlny analyzovat pomocí mocného nástroje, který se nazývá Fourierova transformace. Jednou z informací, kterou lze pomocí něj získat, je právě perioda vlny. více
Linky: Notebook poháněný tryskovým motorem
Astronomie , Biologie , Neživá příroda , Technologie | 22.10.2004
Plynové turbíny versus palivové články, v lidském genomu je ještě méně genů, než se myslelo před rokem, objevitel Ötziho zmizel v Alpách... Následuje pravidelný přehled odkazů. více
Holografické paměti na prahu komerčního využití
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 21.10.2004
Holografické technologie mají předpoklady mnohonásobně zvýšit hustotu záznamu informace na datových nosičích. Holografický disk o stejných rozměrech jako současné DVD by mohl obsahovat 10krát až 100krát více dat. Po mnoha letech teoretických a laboratorních výzkumů se konečně zdá, že prototyp první komerční aplikace počítačového záznamového média na bázi holografie přijde na trh již zhruba za rok. více
Cesta ke kvantovému počítači (2) – kvantový celulární automat
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 21.10.2004
Na rozdíl od čtecí hlavy Turingova stroje, laser kvantového celulárního automatu ve skutečnosti nečte informaci zaznamenanou „na pásce“. Prostě jen vysílá příkazy, které se mají provést. Q-bity vlastně čtou sebe navzájem. Informace zůstává uvnitř kvantové říše, a nedochází tak k žádnému předčasnému kolapsu. více
Cesta ke kvantovému počítači (1) – faktorizace a kvantový Turingův stroj
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 19.10.2004
Každý z možných dělitelů, jež mají být testovány, si lze představit jako kvantovou vlnu pravděpodobnosti, kousíček komplexního vlnového balíčku. Počítání je pak ekvivalentní manipulací s celou vlnou pomocí laserové pistole, přičemž všechny možné odpovědi spolu navzájem interferují. Ty nejméně pravděpodobné přitom vymizí, zatímco ty nejpravděpodobnější se navzájem posílí a zvýrazní. Na konci výpočtu vlna zkolabuje a odhalí tím řešení zadaného problému. více
