Dnešní fyzikálně-chemické analytické metody dokáží mnohé, třeba odhalit, z jakých nalezišť pocházel kov používaný k výrobě mincí. Tým vědců z CNRS, ENS v Lyonu a Université Lyon na základě hmotnostní spektrometrie prokázal, že až do vlády Filipa III (1578-1621) se španělské stříbrné mince razily především z místního evropského kovu a teprve v 18. století se přešlo kompletně na stříbro z Mexika.
V 16. století to mělo probíhat asi takto. Vytěžené stříbro (nebo roztavené indiánské šperky) posloužilo k vyražení místních mincí. Ty byly z Nového světa převáženy do Evropy a zde opět roztaveny a přeraženy. Pouhým okem jsou proto k nerozeznání od mincí z evropského stříbra.
Mezi lety 1520-1650 v Evropě došlo k velké inflaci, která se přičítala právě dovozu drahých kovů z Nového světa. Jak se ale zdá, může to být složitější.
Izotopová analýza se soustředila na rozdíly mezi stříbrem ze Starého a Nového světa, stejně tak jako na odlišné zastoupení izotopů příměsí (měď, olovo). Pro srovnání se vzaly mince ražené ve středověké Evropě před objevením Ameriky, mince nalezené v Mexiku či Peru a mince ražené v evropském Španělsku v koloniální době. „Cenová revoluce“ v tehdejším španělském impériu i ve zbytku Evropy proto mohla mít i jiné příčiny, jakkoliv možné je i to, že přebytek drahých kovů působil na makroúrovni (kořist anglických korzárů apod.) a inflaci vyvolal i dominovým efektem, bez toho, aby se větší množství stříbra z Nového světa do Španělska dostalo fyzicky.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– Když je dnes velká úroda např. kávy, její cena též poklesne, aniž by ji bylo třeba někam fyzicky převážet. Přirozeně jde o případy poněkud nesouměřitelné.
– Analýza výše se soustředí na stříbro, jak to bylo se zlatem? (Fyzický původ kovu v ražených mincích, vývoj kurzu stříbra a zlata v 16.-17. století…?)