Jelikož peníze jsou pro každého důležité, každý z nás má dobré důvody, aby jeho finanční rozhodnutí byla založena výhradně na vědomé a racionální úvaze. Proto jsou ekonomické teorie založené na předpokladu, že přesně takhle si lidé počínají – chovají se racionálně a dělají to, co je v jejich zájmu. Nikdo zatím nevymyslel obecnou ekonomickou teorii, jež by počítala s tím, že lidé se ve skutečnosti racionálně nechovají. Ale existuje řada ekonomických studií, které ukazují společenské důsledky našeho hromadného odklonu od chladného kalkulu naší vědomé mysli.
Vezměme třeba efekt fluence, o němž jsme už mluvili. Kdybychom se rozhodovali, do jakých akcií investovat, určitě bychom zvažovali, do jakého průmyslového odvětví, jak se momentálně ekonomice daří a jaká přesně je finanční situace společnosti, do níž chceme peníze investovat.
A nejspíš budete souhlasit, že až někde úplně dole bude hodnocení toho, jak snadno se jméno této společnosti vyslovuje. Pokud by to mělo rozhodovat o tom, kam investujete, nejspíš začnou vaši příbuzní usilovat, abyste byli úředně prohlášeni za finančně nesvéprávné. Nicméně jak už jsme viděli v případě vlivu tiskařských fontů, snadnost, s níž naše mysl informaci (tedy i název společnosti) zpracovává, má skutečně podvědomý vliv na naše hodnocení této informace. Možná si řeknete, že fluence názvu může ovlivnit naše rozhodování, pokud jde o nějaké japonské jídlo, ale může ovlivnit rozhodnutí tak důležité, jako třeba kam investovat? Mají společnosti se snadno vyslovitelným názvem lepší postavení na burze než ty, s jejichž vyslovením máme problémy?
Vezměme kupříkladu jména firem, které vstupují na burzu. Tyto firmy si dají záležet, aby spoustou dat dokázaly, jakou mají úžasnou budoucnost. Jenomže jsou obvykle potenciálním investorům mnohem méně známé než společnosti, které se už na burze obchodují, a jelikož nelze dohledat, jak si na burze vedly v minulosti, je investice do nich ještě nejistější než obvykle. Aby výzkumníci zjistili, zda ostřílení obchodníci na Wall Street jsou podvědomě více ostražití vůči firmám, jejichž název se těžko vyslovuje, prozkoumali data skutečných firem, které vstoupily na burzu. Jak ukazuje graf níže (…), zjistili, že investoři skutečně investovali více do těch nových firem na burze, jejichž jména nebo jejichž kódy akcií byly lépe vyslovitelné.
Všimněte si, jak efekt v průběhu roku postupně mizí, což lze očekávat, jelikož nové firmy postupně budují svou reputaci a jejich výsledky na burze začínají být dohledatelné. Výzkumníci objevili i další faktory, které nemají co dělat s financemi (ale s lidskou psýché) a které ovlivňují výkonnost akcií na burze. Třeba sluneční svit.
Psychologové už dávno vědí, že sluneční světlo má mírně pozitivní efekt na lidské chování. Při jednom experimentu najali výzkumníci šest číšnic, aby v restauraci v nákupním středisku v Chicagu zaznamenávaly zároveň spropitné a počasí během třinácti náhodně vybraných jarních dní. Hosté si pravděpodobně ani nebyli vědomi, že by je počasí ovlivnilo, ale když venku svítilo sluníčko, byli štědřejší. Podobný efekt prokázala další studie, která zaznamenávala spropitné, které dostal číšník nosící jídlo do pokojů v kasinu v Atlantic City.
Může stejná příčina, která přiměla hosty dávat zvýšené spropitné číšníkovi za to, že jim přinesl zlatavé hranolky, ovlivnit i vzdělané makléře odhadující budoucí prosperitu firmy General Motors? I to lze ověřit. Spousta obchodování na Wall Street se samozřejmě koná na příkaz lidí žijících daleko od New Yorku, ale i když jsou zákazníci roztroušení po celé zemi, obchodování makléřů v New York City má významný efekt na chování celé burzy. Kupříkladu hodně aktivity na Wall Street – přinejmenším v době před krizí v letech 2007–2008 – spočívalo v tzv. propriatory tradingu, což je obchodování velkých podniků s vlastními penězi pro vlastní zisk. V důsledku toho spousta peněz byla investována lidmi, kteří věděli, jestli v New Yorku svítí sluníčko nebo ne – protože tam žili. Takže se jeden profesor na Massachusettské univerzitě rozhodl, že se podívá na možnou souvislost mezi počasím v New Yorku a denními změnami v kurzech akcií obchodovaných na Wall Street. Analýzou dat z let 1927 až 1990 zjistil, že jak výrazně zamračené počasí, tak hodně slunečné počasí skutečně ceny akcií ovlivňují.
Pokud takový závěr berete s nedůvěrou, máte pravdu. Prohledávání dat s cílem najít tam dříve neznámou zákonitost, tzv. data mining, čili vytěžování dat, je spojeno s přirozeným nebezpečím, protože podle zákonů pravděpodobnosti platí, že díváte-li se dosti usilovně, něco zajímavého vždycky najdete. Je však zapotřebí velké zkušenosti, abychom rozeznali, zda jde o skutečnou zákonitost, nebo jen o fiktivní jev vyvolaný náhodností. Taková fiktivní zákonitost vyvolaná statistickými korelacemi se může jevit jako překvapivá a hluboká, ale ve skutečnosti žádný hlubší smysl nemá. V případě studia vlivu slunečního svitu lze předpokládat, že pokud by souvislost mezi cenami akcií a počasím byla náhodná, nebyla by nalezena v záznamech burz v jiných městech. Dva další badatelé proto zopakovali analogickou studii s použitím burzovních dat z let 1982–1997 v 26 zemích a nalezenou korelaci potvrdili. Podle jejich výsledků by průměrná roční výkonnost newyorské burzy činila 24,8 %, kdyby každý den svítilo slunce, ale jen 8,7 %, kdyby bylo každý den zcela zataženo. (Bohužel také zjistili, že pro koupi a prodej akcií lze z tohoto objevu vytěžit jen málo nebo vůbec nic, protože náklady na transakce při velkém počtu obchodů, které by člověk potřeboval, aby držel krok s měnícím se počasím, by spolykaly zisk.)
Tento text je úryvkem z knihy
Leonard Mlodinow: Vědomí podvědomí – Jak naše podvědomí ovládá naše chování
Argo a Dokořán 2013
O knize na stránkách vydavatele
