Student World

Na Elam obvykle pohlížíme jako na mladšího sourozence mezopotámské kultury, mnohé inovace ale mohly proběhnout nejprve právě zde.
Již někdy v 5. tisíciletí př. n. l. stála v Súsách obří akropole, která si nijak nezadala s památkami obejdské kultury. Mnohé památky ukazují, že písmo se paralelně vyvíjelo jak v jižní Mezopotámii, tak i v Elamu (přičemž u piktografického písma navíc neexistuje nebo je jen velmi volná vazba na konkrétní jazyk; i když to zase neznamená, že by na počátku bylo písmo čistě piktografické, bez jakékoliv zvukové hodnoty znaků).
Sledovat nejstarší vývoj písma (např. jeho vztah k znakům z keramiky v Súsách cca 4000 př. n. l.) ale bude obtížné, protože v samotném sumerském písmu nejstarší znak pro popsanou tabulku prý odkazuje k tabulce ze dřeva nebo jiného netrvanlivého materiálu.
Faktem je, že nemáme k dispozici kompletní chronologii ani z jedná oblasti; v jižní Mezopotámii především schází nálezy z doby asi 4000-3500 př. n. l. Na konci tohoto období pak začíná již lépe známá pozdní fáze urucké kultury s monumentální architekturou.
Pokud první písmo sloužilo především jako nástroj účetní evidence, pak v této souvislosti je velmi zajímavý vývoj dalšího prostředku sloužícího ke kontrole zboží – pečetidel. Z tohoto hlediska byl zajímavým vynálezem i sumerský pečetní váleček.
Pečetidla dokládají pohyby zboží, existenci směny, eventuálně i byrokratického aparátu, daňového systému a redistributivního hospodářství. Snad klíčové je v této souvislosti, jak se vyvíjel poměr „mobilních“ a „nemobilních“ pečetí – prvními se pečetily obaly (koše, pytle, balíky, nádoby) zboží při přepravě, druhým na dveřích skladišť. Tento poměr se stále více vychyluje ve prospěch druhé skupiny. Mobilní pečetidla mohou dokládat prostou směnu, jak přibývá pečetěných skladišť, ukazuje to už na asi víceméně státní organizaci složitějšího pohybu zboží, které mezi výrobcem a konečným spotřebitelem prošlo ještě skladištěm. Takže „vznik státu“ bychom třeba v Elamu mohli datovat asi do doby kolem r. 4000 př. n. l.

Mimochodem, Mezopotámie se velmi lišila od dalších raných civilizací, egyptské a protoindické, svým městským charakterem, kdy většina obyvatelstva žila ve městech (velkých centrech). Na rozdíl od Egypta existovalo na počátku súské a urucké kultury také rozdělení světské a náboženské moci.

Zdroj: Petr Charvát: Zrození státu, Karolinum 2011

Poznámka: Znamená to, že v Mezopotámii pracovala také podstatně menší část obyvatelstva v zemědělství? A pokud ano, proč? (Různá efektivita práce, jiné přírodní podmínky u Nilu a Eufratu? Jericho před cca 10 000 lety bylo „město“, jeho obyvatelé se ale živili zemědělstvím – čili i obyvatelé sumerských měst mohli být převážně rolníky?)

autor Pavel Houser