Student World

Diagramy v knize Lucy Paccioliho De ludo schacorum jsou po změně šachových pravidel, k němuž došlo v Evropě na konci 15. století, zřejmě nejstaršími dnes známými úlohami „nového šachu“, tedy de facto podoby, jež od té doby dodnes. Podle nově publikované studie velmistra Raymonda Keena i dalších názorů je navíc možné, že tato kniha je spojena se slavným italským vědcem a malířem Leonardem da Vincim, Paccioliho přítelem.
Kniha De ludo schacorum byla dlouho považovaná za ztracenou a objevit se ji podařilo až loni. Obsahuje množství pouček a diagramů pozic z tzv. „nového šachu“, který byl představen kolem roku 1470 a oproti předešlým pravidlům výrazně zvyšoval sílu a působnost některých figur (dámy a střelce).
Znovuobjevení této knihy je zajímavé nejen z pohledu odborného a sběratelského, ale také tím, že diagramy , které jsou v knize použité, mohl nakreslit právě Leonardo da Vinci. Existují ale i další teorie, jak by slavný Leonardo mohl být s touto knihou spojen. Máme před sebou tedy další šifru mistra Leonarda, tentokrát čistě šachovou.
Titul De ludo schacorum byl nalezen mezi dvaadvaceti tisíci svazky knihovny hraběte Guglielma Coroniniho a jeho faksimile bylo publikováno s krásnými červeno-černými diagramy ukazujícími jednotlivé figury v akci. Richard Eales z univerzity v Kentu potvrzuje, že si tehdy nová forma šachu v renesanční Itálii našla mezi místními vzdělanci velice rychle své přívržence a k těm patřili pochopitelně i lidé z okolí Leonarda da Vinciho.
Faktem je, že Luca Paccioli a Leonardo da Vinci byli přátelé a je zaznamenáno, že da Vinci opatřil svými ilustracemi jinou Paccioliho knihu „De divina proportione“ (tento titul se věnoval matematice). Oba muži společně v roce 1499 uprchli od dvora Ludovico Sforzy, když byl Milán ohrožen francouzskými vojsky, a oba byli pod ochranou markýzy z Mantovy Isabelly d’Este. Tato dáma byla nejenom jednou z hlavních ženských postav italské renesance, ale zároveň i šachovým nadšencem a během svého života shromáždila množství různých šachových souprav.
„Po pravdě řečeno nevěřím, že by Leonardo maloval většinu diagramů, které jsou v knize uvedeny,“ říká anglický velmistr Raymond Keene, který se studiem knihy a jejích diagramů zabýval. Určitou formu účasti velkého umělce na tvorbě knihy však Keene připouští. „Je docela dobře možné, že da Vinciho dílem mohou být originální kresby symbolů jednotlivých figur, které jsou zobrazeny na začátku knihy. Diagramy, jež následují za textem, jsou ale nepochybně jen překreslenými kopiemi.“ Keene upozorňuje, že symbol zvolený pro dámu je prakticky identický s Leonardovou kresbou fontány z jeho takzvaného Atlantického kodexu.
Knihy o „novém šachu“ z tehdejší doby jsou skutečně ojedinělé a těch několik exemplářů povětšinou obsahuje jen několik málo diagramů, které autoři knih prostě do svých děl kopírovali. Richard Eales však Paccioliho knihu pokládá za výjimku: „Nikde, v žádné jiné šachové knize ani starším rukopisu o královské hře, se nenašly stejné diagramy jako tady.“
Existuje ještě jedna domněnka, která da Vinciho spojuje s touto knihou a jejími podivnými diagramy. Mistr Leonardo může být totiž autorem šachového obsahu jednotlivých pozic. Na jednom z diagramů je zřejmé, že je černý král v šachu od bílého střelce na e4 a oba králové jsou v citelném nebezpečí. „Když jsem se tím diagramem zabýval blíže,“ píše na stránkách serveru www.timeonline.co.uk velmistr Raymond Keene, „dospěl jsem k závěru, že se nepochybně jedná o „novou formu šachu“ zvanou tehdy „la rabibiosa“, kterou vlastně hrajeme dodnes. “ Podle Keena je navíc třeba uvážit, že v době, kdy tato kniha vznikla, existovala nová forma šachu teprve několik let a i díky tomu musela být osoba, která úlohu složila, evidentně naprostým šachovým géniem.
Věříme, že vyřešení problému zkomponovaného možná samotným Leonardem da Vincim přinese každému kromě potěšení i určité mrazení v zádech ze závanu šachové historie a jejích záhad.

Poznámka: Počítačová analýza diagramu ukazuje, že pozice je vyhraná pro bílého a měl by dát mat cca v 10 tazích.

Kompletní verze tohoto článku vyšla v Šachovém týdeníku, který vydává Pražská šachová společnost

Viz také:
Záhadné počátky počítačového šachu

autor Václav Pech