Student World

Nově analyzované šperky z pravěkých nalezišť v Izraeli a Alžírsku jsou staré až 100 000 let. Znamená to, že „moderní lidské chování“, charakterizované třeba výrobou uměleckých artefaktů, je tedy starší, než se dosud soudilo.
K takovému závěru alespoň došla studie týmu autorů (vedoucí týmu Francesco D’Errico) zveřejněná v časopise Science. Původně se počátky „moderní kultury“ spojovaly až s obdobím expanze našich předků z Afriky před zhruba 50 000 lety. Z tehdejší doby se dochovaly hudební nástroje, rytiny, šperky i jeskynní malby. Objev korálků z jihoafrické jeskyně Blombos asi před 3 lety pak posunul hranici do doby před 75 000 lety, nyní dochází tedy k další posunu ještě hlouběji do minulosti.
Aktuálně nejstaršími šperky mají být korálky z mušlí, nalezené v Izraeli (Skhul) a Alžírsku (Oued Djebbana). Způsob vrtání je obdobný pozdějším nálezům z jeskyně Blombos. Obě naleziště jsou známa již delší dobu (od 30., respektive 40. let), nyní ovšem byly šperky objeveny mezi dosud neroztříděnými nálezy. Výše uvedené datování 100 000 let se týká Shkulu, u Oued Djebbana je možné rozpětí mnohem větší a pohybuje se až mezi 100 a 35 tisíci lety.
Podobnost „přes velká území“ i skrz dlouhé časové období (to je trochu nejasné) na druhé straně ukazuje, že zase tak rychle tehdy inovace ještě neprobíhaly.
Pokud se podíváte na fotografii opracovaných mušliček (http://www.newscientist.com/data/images/ns/cms/dn9392/dn9392-1_650.jpg), možná vás napadne, že díry v nich mohou být klidně přírodního původu. Není to šperk „rozpoznatelný“ na první pohled. Archeologové nicméně uvádějí, že obě naleziště jsou dost daleko od pobřeží – Oued Djebbana až 200 km – mušličky jsou navíc často proděravělé přesně uprostřed. Je krajně nepravděpodobné, že by podobná kolekce mohla vzniknout náhodou. Mušličky jsou také příliš malé, než aby se jimi tehdejší lidé živili. Možné je, že už v té době existoval s mušličkami dálkový obchod, prostřednictvím kterého se dostávaly do vnitrozemí.
Z existence umění dovozují archeologové, že tehdejší lidé už museli vykazovat i další rysy podobné pozdějším kulturám, třeba symbolické myšlení a bohatý jazyk. Osobní ozdoby ukazují také na strukturovanou společnost, kde šperky mohly třeba vyjadřovat sociální postaveni, manželství apod. Takovéhle dalekosáhlé závěry lze samozřejmě kritizovat, nicméně při hledání vzniku moderního chování jsou šperky dobrým indikátorem – na rozdíl od slov se zachovávají.

Zdroje:
New Scientist
http://www.newscientist.com/article/dn9392-ancient-beads-imply-culture-older-than-we-thought.html
Eurekalert
http://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-06/aaft-sfi061506.php

Poznámky:
Nicméně i datování nejstarších uměleckých předmětů do doby před 100 000 lety je stále ještě výrazně mladší, než vznik Homo sapiens jako biologického druhu (nálezy moderních fosílií před 150 000 lety, mitochondriální Eva datovaná do doby před asi 200 000 lety…).
Důležité je také to, že v pozdější době se umělecké artefakty vyskytují ve velkých souborech. Pár provrtaných mušliček působí naopak dost nenápadně, na nález nejsou navěšené další věci, které by člověk v takovém případě čekal (ale nakonec je to i logické, počátky mnoha velkých změn působí nenápadně).

autor Pavel Houser