Student World

Dosud se soudilo, že v pozdním neolitu a Předdynastické době (cca 4500–3100 př. n. l.) se balzamovalo pouze „přirozeně“, tedy ukládáním mrtvých těl do pouštního písku. Techniky využívající např. oleje, pryskyřici nebo natron (louh) jsou až pozdější a vznikaly postupně, když třeba procedury z doby Střední říše jsou oproti Staré říše mnohem složitější (naopak Herodotos popisovat situaci v době, kdy celé umění bylo zřejmě už spíše v úpadku). Teprve ve Střední říši se mrtvolám podle všeho např. začal vybírat mozek.

Nicméně zpět k aktuálnímu objevu. Vědci univerzit v Yorku, Macquarie a Oxfordu objevili stopy mumifikace už na neolitických pohřebištích Mostagedda a Badari. Analýza nálezů (které byly z Egypta odvezeny ve 30. letech 20. století a nyní jsou uloženy v Anglii) odhalila, že textilie, v nichž byla těla zavinuta, obsahovala borovicovou pryskyřici. Použití hmotností spektrometrie a plynové chromatografie odhalilo v rubáších i další látky, vonné substance (silice), rostlinnou gumu, rostlinné i živočišné tuky a ropu. Navíc tyto látky s konzervačními/antimikrobiálními vlastnostmi se nejen napouštěly do textilií, ale podle všeho i aplikovaly přímo do měkkých tkání.

Možná ještě nešlo o mumifikaci v celé své kráse, jakou si později užívali mocní faraoni, ale ukazuje se, že s řadou látek používaných v pozdější době se začalo experimentovat už v neolitu.

Práce byla publikována v PLoS ONE. Jako komentář k ní se uvádí, že v muzejních archeologických sbírkách se dnes nacházejí předměty velké ceny. Byly sem uloženy v době, kdy ještě nebyly k dispozici nebo masově používány mnohé moderní analytické metody. Skoro ani nemusíme vykopávat další nálezy, obrovské bohatství materiálu již máme v rukou a čeká na to, až z něj získáme další informace.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Protože řada informací byla ovšem už při starších archeologických výzkumech zničena, vzniká tím paradoxní otázka. Protože zítřejší metody budou téměř jistě pokročilejší než ty dnešní, máme snad archeologické výzkumy odkládat do budoucna (eventuálně s výjimkou výzkumů záchranných)? Jenomže i v budoucnu bude možné argumentovat stejně… Co s tím?

autor Pavel Houser