Člověk |
Nejchudší se dokonce ve 44 % případů byli ochotni vzdát části svého hubeného majetku, a to jen proto, aby poškodili nejbohatšího hráče.
Výzkumníci z University of California v San Diegu nechali účastníky experimentu různě přesouvat žetony, které ve finále odpovídaly malé finanční částce. Při přesunech měli přístup k aktuálnímu rozdělení bohatství, tedy věděli, kolik kdo žetonů právě vlastní.
Žetony byly za začátku hry rozděleny nerovnoměrně a jednotlivá kola se realizovala bez osobního kontaktu, tj. na terminálech počítače. Ukázalo se, že při nakládání s vlastními i cizími žetony se většinově projevila nechuť k bohatým, které účastníci experimentu činili chudšími. A to i když si tím sami nijak nepomohli, ba i tehdy, když nešlo o hru s nulovým součtem a odebrané žetony prostě zmizely ze světa. Nejbohatší člen skupiny zhruba ve 30 % případů provedl interakci ve prospěch toho nejchudšího. Nejchudší se však dokonce ve 44 % případů byli ochotni vzdát části svého hubeného majetku, a to jen proto, aby poškodili nejbohatšího hráče.
Na New Scientistu hovoří o našem vnitřním Robinu Hoodovi, my bychom asi měli spíše asociaci s Jánošíkem.
Za pozornost stojí, že na rozdíl od Vězňova dilematu byly v tomto případě podmínky experimentu nastaveny tak, že jednotliví účastníci hry se „nepoznávali“ (v každém kole interagovali s jinou skupinou a viděli jen aktuální počty žetonů dalších hráčů). Nemohli tedy v dalších kolech uplatňovat kooperativní strategie ani se mstít těm, kdo je v minulosti poškodili.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Článek na New Scientistu tvrdí, že rovnostářství může být podmíněno evolučně, neboť naši předkové žili po většinu času ve skupinách bez větší ekonomické nerovnosti. Naopak nerovnoměrně rozdělené bohatství vyvolává konflikty. To ale není jednoznačné: po většinu lidské evoluce sice neexistovala nějaká zvláštní hierarchie co se týče ekonomického bohatství (které zde prakticky nebylo), ale sociální dominance a různá míra přístupu k sexuálním partnerům rozhodně ano.
– Závistivé sklony „brát bohatým“ a poškodit je, i když z toho dotyčný nic nemá, se ukázkově uplatňují v současných daňových systémech. Třeba prostředky na výběr určité daně přesahují to, co se reálně vybere, i tak má ovšem taková politika mnoho příznivců…
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.