Student World

K hlavním důkazům domestikace koně patří kost nalezená ve vrstvách místní eneolitické kultury Botai. Anatomická stavba kosti odpovídá už prokazatelně domácím koním z doby bronzové a liší se od divokých zvířat. Speciální analytické metody pak podle vědců umožňují odvodit i to, že koně byli sedláni. Keramika z tehdejší doby pak obsahuje pozůstatky tuků kobylího mléka. To se v Kazachstánu pije dodnes, včetně kumysu, alkoholického nápoje, který vznikne jeho zkvašením. Možná se jím místní pastevci opíjeli už tehdy. Ano, pastevci – u těchto kultur není známo, že by provozovaly také zemědělství, takže k nejstarší funkci koně zřejmě nepatřilo vláčet pluh.

Ve stepích východně od Uralu žili předkové dnešních koní divoce a od hluboké prehistorie zde byli loveni (ostatně kůň přímo převládal jako lovené zvíře i v některých kulturách mladšího paleolitu). O procesu domestikace žádné podrobnosti neznáme, možná proběhl přes nějakou polodivokou formu, jakou dnes známe třeba u severských sobů.

Zdroj: Eurekalert

Poznámky:

– Domestikace se koně měla být jednou z výhod, která posléze umožnila Indoevropanům (respektive indoevropským jazykům) ovládnout v průběhu eneolitu a doby bronzové prakticky celou Evropu. O významu koní ve vojenství netřeba pochybovat – nemuselo jít jen o boj v sedle, ale i o větší mobilitu armád – třeba Homérovi hrdinové se spíše nechají na voze přepravit k souboji, ale pak už bojují pěšky. Jízda na koni je možná až pozdějšího data.

– Jaké jsou nvůbec ejstarší nálezy koní z Evropy? V eneolitu byl zřejmě již i na našem území znám vůz, ale to ještě důkaz není, tam se mohl používat i skot, byť to z dnešního pohledu vypadá bizarně.

– O dokladech chovu koní z této doby i území (eneolit, Kazachstán) jsme už psali (zde). To ovšem šlo pouze o nálezy zbytků trusu a ohrady interpretované jako koňská. Nynější důkazy jsou mnohem průkaznější.

– Kůň dokáže na rozdíl od jiných domácích zvířat přežít v zimě venku (bez ustájení) i za sněhové bouře, není mu třeba sušit seno, protože si dokáže vyhrabat trávu i pod sněhem. To se v Kazachstánu s výrazně kontinentálním klimatem a teplotními extrémy jistě hodilo. Lidé mohli například žít relativně usedle a nebyli nuceni se na zimu stěhovat.

autor Pavel Houser