pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Standardní výklad vzniku egyptského státu na konci předdynastické a počátku archaické doby zní zhruba takto: Původní menší státy přibližně odpovídaly jednotlivým pozdějším krajům – nomům. Posléze se vytvořily dva větší státní útvary: Horní a Dolní Egypt. Země byla možná sjednocena už v prehistorické době, nicméně tento útvar se rozpadl. Trvalé sjednocení zahájil až král Štír z hornoegyptského Nechenu a dokončil ho Narmer; vítězství nad jižním státem je znázorněno i známé stéle.
Níže uvedený zdroj podává jiný obraz. Jednotný stát v deltě Nilu možná nikdy neexistoval, alespoň po něm nemáme žádné stopy. Sjednocení země mělo povahu připojování malých státečků v Dolním Egyptě. Dolní Egypt již v prehistorické době za Horním zaostal; svoji roli zde mohlo sehrát to, že příznivější podnebí Delty umožňovalo déle se živit sběrem a rybolovem, a přechod k intenzivnímu zemědělství proto probíhal pomaleji. Představa jednotného Dolního Egypta a „Obou zemí“ je vytvořená uměle v důsledku egyptského dualistického myšlení, jaké je projevuje třeba i v mýtu o souboji Hóra a Sutecha. „Prehistoričtí“ králové nejsou historickými osobnostmi, ale spíše božskými postavami a kulturními hrdiny.
Zemědělství ale bylo do Egypta přineseno z Blízkého východu a po celou prehistorickou dobu zde působily tyto kulturní vlivy. Není pak divné, že by Horní Egypt byl vyspělejší, když ležel jakoby na periferii?
Ve skutečnosti mohl Horní Egypt těžit z námořního kontaktu s Mezopotámií. Některé umělecké předměty z konce předdynastické doby jakoby naznačují sumerský vliv. Nechen se stal centrem možné proto, že mezi ním a Rudým mořem ležela naleziště zlata a dalších nerostných surovin. Možná na pobřeží Rudého moře (tehdy bylo klima ještě vlhčí, takže svahy mohly být porostlé lesy) přistávaly tehdy pravidelně mezopotámské lodě. Snad odtud získali vládci Nechenu i první „specialisty státní správu“, kteří jim umožnili vybudovat centralizovaný stát. Taktéž některé řemeslné techniky mohly být převzaty; obchod umožnil i zisk luxusního zboží, které hrálo v tehdejší ekonomice významnou roli, protože jeho prostřednictvím si panovníci získávali loajalitu vyšší vrstvy. Dochází nejen ke vzniku specializované vrstvy řemeslníků, ale k ještě užší specializaci na jednotlivá řemesla. To umožňuje výrobu předmětů nejen funkčních, ale i zjevně luxusních.
Každopádně již v průběhu první dynastie v archaické době ale mezopotámský kulturní vliv mizí a egyptská civilizace získává svůj stabilní, izolovaný charakter s přesvědčením o nadřazenosti nad ostatními kulturami. Další kontakt s Přední Asií se pak realizuje přes syrskopalestinskou oblast, především přes Byblos, který je pod silným egyptským vlivem (včetně používání hieroglyfického písma).
Zdroj: B. G. Trigger a kol.: Starověký Egypt, Volvox Globator, Praha 2005
Poznámky:
– O kritice názorů na existenci větších mezopotámských vlivů při vzniku staroegyptského státu viz článek O počátcích staroegyptské civilizace, hieroglyfech i mumiích z filmů.
– V případě Dolního Egypta je otázkou, zda hlavní roli v přesvědčení o jeho menší vyspělosti v archaické době nehraje spíše nedostupnost památek, které již stačil Nil zanést rozsáhlými nánosy.
– Pokud by vládcové Nechenu získali sumerské „úředníky“, znamenalo by to i inspiraci pro vznik hieroglyfického písma? To ovšem z Blízkého východu není určitě ovlivněno bezprostředně, byť existují i (spíše ojedinělé) názory, že by původně mohlo být vytvořeno spíše pro semitský než hamitský jazyk.
