Student World

Jaké klimatické změny můžeme očekávat a jaké budou jejich předpokládané důsledky?

Na naši otázku odpovídá klimatolog RNDr. Václav Cílek, CSc., který se v Geologickém ústavu AV ČR zabývá změnami klimatu a prostředí v nejmladší geologické minulosti.

To, že se klima mění, je jeho základní charakteristikou. Důležité přitom je uvědomit si, že zároveň narůstá počet lidí, plocha staveb a délka technických sítí, jako jsou silnice a plynovody. Rovněž roste složitost našeho života, v němž jsme navázáni na čím dál propracovanější soubory dodavatelů, odběratelů, exportérů, různých věcí, počítačových sítí i sítě mezilidských vztahů. Ve složitém, poměrně přesně „seštelovaném“ systému pak i relativně malé změny mohou mít velké následky. Můžeme pak hovořit o reálných klimatických změnách anebo o percepčních krizích. Percepční krize znamená, že změny, kterých bychom si normálně ani příliš nevšimli, začínají být silně pociťovány a protože emoce je to, co nás udržuje v pohybu (viz stejný etymologický základ slov motion a emotion), tak percepce může přerůst ve skutečnou krizi.
Druhou stranou závislosti na autech, počítačích, energii je zranitelnost. Víte, co způsobilo nedávný výpadek proudu v Itálii, díky kterému se téměř celá Itálie ocitla tři dny bez elektrické energie? Ve Švýcarsku padl na dráty důležité rozvodny strom. Jeden strom! Tím byl požadavek na dodávanou energii nasměrován na další elektrárnu. Bezpečnostní systém elektrárny se bál přetížení, a tak elektrárnu vypnul a přesměroval nabídku na zbytek sítě, ve které začala padat jedna elektrárna za druhou.
Tím chci říct to, že se bojíme přirozených oscilací klimatu, ale nebezpečné může právě to, jak tyto změny vnímáme a jak na ně reagujeme. Nebezpečí není jenom v přírodě, ale stále víc je v samotné civilizaci.
Vojen Ložek používá jako příklad konec 2. sv. války na Slovensku. Fronta se zde zastavovala až na několik týdnů. Mnohé vesnice a komunikace mezi nimi byly těžce postiženy. Po skončení války byl návrat k předcházejícímu stavu ale poměrně rychlý. Představte si podobnou situaci v naší době a uvědomme si, co by znamenalo ochromení vodovodů, centrální kanalizace, elektrického vedení, rozvozu potravin a pohonných hmot. Kolik věcí potřebujeme k životu a neumíme si je sami opatřit. Já vím, že jsem zatím nemluvil o skutečných klimatických změnách, ale chci, abychom si byli vědomi, že nejméně polovina rizika je v našich reakcích na změny, ne ve změnách samotných.

Starší rozhovory s Václavem Cílkem:
O nomádech a migracích
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/451CD0E06B345F62C1256E970048FA5F?OpenDocument&cast=1

Budoucí oteplování se změní v opak
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F2E9EE0B2202AF7BC1256E970048FA5D?OpenDocument&cast=1

Jedná se o úryvek sbírky rozhovorů, jejíž vydání se chystá v nakladatelství Dokořán, http://www.dokoran.cz

autor Pavel Houser