Jak lze měřit složitost společností

Člověk |

Ačkoliv by řada antropologů nejraději prohlásila všechny kultury za zcela neporovnatelné, přesto existují i exaktnější přístupy, které se pokoušejí sestavit z jednotlivých lidských kultur nějakou uspořádanější hierarchii. Leslie White svým přístupem v polovině 20. století přímo navázal na Morgana.




Ačkoliv by řada antropologů nejraději prohlásila všechny kultury za zcela neporovnatelné, přesto existují i exaktnější přístupy, které se pokoušejí sestavit z jednotlivých lidských kultur nějakou uspořádanější hierarchii. Leslie White svým přístupem v polovině 20. století přímo navázal na Morgana.

White se snažil uspořádat kultury především podle stupnice zahrnující efektivnost využívání energie. Vývoj kultury je přímo spojený s produktivitou lidské práce. Efektivita využívání energie má pak podle Whitea přímý vztah ke komplexitě té které kultury.
Nicméně účinnost využití energie není (podobně jako komplexita) zřejmě veličinou, kterou třeba na základě archeologického průzkumu můžete určit přímo. Whiteův žák Robert Carnerio v 60. letech přišel s dalšími měřitelnými veličinami (typu "tržiště", "chrámy", "formalizované právo", "města nad x obyvatel" apod.).
Tyto jednotlivé veličiny spolu přitom určitým způsobem souvisí, závislost je mnohdy alespoň jednosměrná (tj. jde o podmínky nutné, nikoliv dostačující – zákony se zapisují pouze ve státech/městech alespoň s X obyvateli; ne v každém zřízení o více než X obyvatel jsou však zákony zapsány). Můžeme sestavit jakousi hierarchii znaků, vyšší znaky jsou obvykle doprovázeny znaky nižšími.
Nakonec dokážeme přibližně změřit komplexitu jednotlivých kultur a určit, v jaké fázi vývojové osy se ta která společnost nachází. Ukazuje se, že podobnou roli jako stupeň využívá energie má i "množství společenských rolí", tj. škála specializovaných profesí související s dělbou práce. Zde máme ostatně i bezprostřední paralelu s biologií – složitost organismu také souvisí s diferenciací, tedy třeba s počtem typů buněk, které v organismu můžeme nalézt.

Zdroj: Robert Wright: Víc než nic, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002

Poznámka: Wright si přitom všímá i možnosti, že by některé kultury byly "mimo řadu", například netechnologického typu. Nicméně uvádí, že se žádnou takovou kulturu ve skutečnosti nikdy nepodařilo objevit. Příslušníci všech kultur vykazovali stejnou potřebu vlastnit a používat pokročilé technologické hračky, různé průmyslové výrobky apod. Archeolog Brian Hayden pokládá nematerialistické kultury rovnou za formu novověkého mýtu.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.