Student World

Výzkumníci z Northwestern University se nyní na základě těchto výsledků pokusili zjistit, zda oběh peněz ukazuje nějaké „přirozené“ hranice. Budou odpovídat státním hranicím, geografickým bariérám, obvodům měst? Nebo lidé (respektive lidé participující na projektu) se už po USA pohybují jako nomádi? Ukáže se, že oběhem peněz jsou spolu spojena více města na východním a západním pobřeží než tato města se svým bezprostředním okolím?

Tým profesora Dirka Brockmanna dospěl analýzou dat na superpočítači k následujícím závěrům:

– Řada států USA, jako Illinois, Wisconsin a Pennsylvania, vůbec nepředstavuje „jednotky“, jejich hranice nemají pro oběh bankovek význam, naopak výraznější hranice tyto státy rozdělují. Velká města fungují jako magnety. Oblasti na okraji státu mohou být „spádové“ oblasti velkého města v jiném státu.

– Kontakt mezi New Yorkem a San Franciskem (například) není ani v době globalizace a levných letenek pro pohyb bankovek příliš významný. Stále jezdíme mnohem častěji na druhý konec vlastního města než jinam.

– I dnes nás v rozletu ještě omezují přirozené geografické bariéry, jako jsou řeky a pohoří. Takže jako překážka toku bankovek se jasně ukázala např. Mississippi nebo Appalačské pohoří.

Příslušný článek vyšel v časopisu PLoS. Podobná data, trendy a mechanismy samozřejmě zajímají leckoho. Jistěže obchodníky, ale třeba i lingvisty (bude propojení nějak korespondovat i s jazykovými jevy?). To, jak se lidé pohybují, souvisí ale i se šířením infekčních chorob.

Zdroj: Sciencedaily

Poznámky:

– Samozřejmě, že projekt trpí výběrovým efektem: kdo chce na něm participovat? Druhá věc je, že v době platebních karet používaných i pro menší transakce nebo i virtuálních měn už oběh konkrétní bankovky o transferech peněz vypovídá stále méně a méně.

– USA spadá do řady časových pásem. Dávalo by smysl časová pásma rozdělovat podle „oblastí mobility“ a ne podle rovnoběžek a státních hranic? Nebo je to dnes již jedno?

– Pohyb peněz jistě nějak koresponduje s pohyby lidí. Jsou nějaká relevantní data ze systémů pro sledování polohy? Co kdyby se to srovnalo? Souvisí to vše nějak s propojeními v sociálních sítích?

– Jak by to bylo u nás? Doba satelitních měst. Z jednoho konce Prahy je do Plzně téměř (časově) blíže než na druhý konec Prahy…

– Vyjadřuje to, jak se peníze a lidé pohybují, také to, jak se pohybovat chtějí (někdy to může být i naopak…)? Jak s příslušnými daty pracovat, pokud se staví dejme tomu dálnice nebo vysokorychlostní železnice?

autor Pavel Houser