České země se staly státem v souvislosti s vazbou na Velkou Moravu. Odtud bylo přejato křesťanství (křest českých knížat v Řezně roku 845 byl pouhou epizodou), Svatoplukova vojska pak Bořivoje i přímo dosadila zpět do čela země, když byl odtud vyhnán povstáním.
Existují dokonce (dost výstřední) teorie, že Přemyslovci byli „vymyšleni“ a Bořivoj mohl být třeba Svatoplukův syn, takže pozdější dynastie by byla pokračováním velkomoravských vládců. Jaké ale byly mezi oběma státními útvary hlavní rozdíly?
Velká Morava měla mnohem těsnější vztah k východnějším oblastem, kočovnickým kulturám až po Střední Asii. Primární příčiny jsou zřejmě geografické – ostatně i později byly Čechy víceméně ušetřeny vpádů Maďarů, Mongolů i Turků.
Na toto téma viz také: Velká Morava jako polonomádský stát (Poznámka: zde opět viz i obskurní teorie operující s reliéfem ptáka, který má nastolovací rituál panovníků Velké Moravy dávat do souvislosti snad až s íránskými vlivy).
Na Moravě se podle určitých zpráv vybírala „daň z lidí“, tedy z potomků/dětí, což mělo souviset s (jistěže předkřesťanskou) rituální představou, že panovník je dárcem plodnosti. Kmenová aristokracie nemá ještě práva šlechty posvěcená nějak zákonem, pozdější „lid“ (poddaní) jsou stále svobodní. Naopak sám panovník ještě nemá dostatečné prostředky, aby si ostatní velmože podřídil proti jejich vůli, struktura společnosti je tedy stále ještě značně volná.
Základem moci panovníka byla velká vojenská družina, kterou však bylo třeba živit. Zčásti se to dělo tak, že panovník objížděl oblasti své říše a prostě je průběžně vyjídal (což bylo možná relativně efektivnější, než vybudovat aparát výběrčích/úředníků, protože pak by bylo potřeba živit i je). Významným příspěvkem byla vojenská kořist a tributy podmaněných kmenů. Jistěže zde byly i výnosy z vlastních knížecích statků, jenže i tady bylo „nevolníky“ třeba živit a nadprodukce nebyla příliš velká.
Všechny tyto možnosti však byly omezené. Nakonec bylo třeba přistoupit k dani z půdy (ať už měla formu práce, naturálií nebo peněz). Toho se dalo docílit buď tak, že panovník byl prohlášen za vlastníka veškeré půdy, nebo že do té doby svobodní lidé byli prohlášeni za jeho poddané. Tento proces však na Velké Moravě nikdy dovršen nebyl, došlo k němu až v Čechách. Možná, že Moravané byli totiž před vznikem státu jednotným kmenem. Naopak Přemyslovci museli při své cestě k moci porazit další česká knížectví, což jim umožnilo vystupovat jako vítězové, zabavovat půdu a zbavit moci starší knížata; aristokracie pak nepředstavovala zdaleka takovou protiváhu jejich moci jako na Velké Moravě. Svatoplukova moc byla založena na ekonomice spíše vnějších než vnitřních zdrojů, stabilita státu závisela na vnější expanzi. To neznamená, že jinak by musel zaniknout – Velká Morava padla ne kvůli vnitřní ekonomické krizi, ale víceméně náhodnou vnější událostí, pod náporem Maďarů…
Zdroj: Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců: Nakladatelství Lidové noviny 1997
Poznámky:
– Daň z dětí by byla hezkým příspěvkem k současným sporům o (pro)rodinnou politiku. Jistě by se dala i nějak odůvodnit, bojem proti přelidnění, člověk je zdrojem uhlíkových emisí…
– Nicméně i raný přemyslovský stát byl závislý na vnější expanzi, do Polska atd. Viz také: Počátky českého státu jako obchod s otroky
