Student World

Je nejvýznamnější osobou v oboru počítačové virtuální reality, který dnes prorůstá a ovlivňuje řadu průmyslových a vědeckých odvětí. A co víc, samotný termín „virtuální realita“, skloňovaný v posledních deseti letech ve všech pádech, vymyslel právě on.

Když Jaron Lanier před dvaceti lety založil společnost VPL Research, která byla na dlouhou dobu vůdčí firmou pro aplikace virtuální reality, bylo mu teprve třicet let. Osobní počítače si v polovině 80. let minulého století hledaly svoje místo na slunci a internet bychom mohli přirovnat k batoleti, které vstalo ze země a zkouší první vratké krůčky. Nicméně Lanier již v té době nepochyboval o tom, že v následující desetiletích vyroste na základech počítačové vědy nový druh umění, který bude kombinovat všechny tři velké umělecké formy dvacátého století: film, jazz a programování.
Počítačová virtuální realita (VR), u jejíhož zrodu Lanier stál, dnes skutečně představuje mnohostrannou syntézu moderních informačních technologií (programování, počítačové grafiky, technologie přenosu dat, televize, videoher atd.). Využívá skutečnosti, že člověk vnímá většinu informací zrakem, ale umí si čím dál lépe poradit i s tím, že nezanedbatelná část informací se k nám dostává i sluchem a hmatem. V okamžiku, kdy jsou přirozené smyslové podněty spojeny, zvyšuje se dramaticky i efektivita komunikace s počítačem, protože člověk je přirozeně vybaven na pozorování a chápání prostorové informace.
Dnes se systémy virtuální reality staly součástí řady oborů. Zdokonalují se díky růstu výkonu grafických systémů a vývoji nových efektivnějších algoritmů. Využívají se v architektuře, v lékařství při plánování radiační terapie či simulaci chirurgických výkonů, v technických oborech a přírodních vědách (např. v aerodynamice nebo astrofyzice), umožňují přehledné zobrazení informací v moderním světě finančnictví či v leteckém provozu, využívají se při teleprezentacích, ale i v galeriích a muzeích nebo ve výcvikových a zábavních střediscích.

Text střídá obraz

Příběh Lanierova života by byl učebnicovým příkladem toho , že americký sen není jen vzdálenou iluzí, kdyby byl ovšem o něco konformnější osobností. Narodil se v roce 1960 v jedné z nejchudších oblastí Spojených států amerických, a ačkoli je řazen mezi nejkreativnější lidi světa a bývá pravidelně zván na věhlasné univerzity, akademický titul nikdy nezískal.
V mládí ho uchvátil svět počítačů a stal se typickým „nerdem“, jak se říkalo mladíkům, kteří si v rodičovských garážích stavěli počítače, na nichž dokázali již před čtvrtstoletím provádět neuvěřitelné kousky. Lanier se v prostředí programovacích jazyků pohyboval jako ryba ve vodě. Není se co divit, že svou kariéru započal jako autor software pro počítačové hry.
Když na začátku 80. let vydělal značnou částku (zvláště jako autor herní série Moondust pro Atari), rozhodl se založit vlastní společnost. Nepovažoval se nikdy za vědce, spoutaného univerzitním prostředím, byl spíše umělcem, což mu umožnilo dohlédnou dále než těm, kteří museli nosit kravaty a tvářit se při uzavírání obchodů nebo přednáškách o počítačové vědě co možná nejseriózněji.
Co Lanierovi nesedělo, nebylo ovšem jen akademické a obchodní prostředí, ale i úmorná práce s počítačem pomocí textu. Jako rozený umělec hledal vždy v počítačové vědě aspekt krásy. Například úspěšný MS-DOS, který v té době začal dobývat svět, považoval od první chvíle za vrchol ošklivosti. Byl si jistý, že budoucnost patří grafickému prostředí.

Jeden svět nestačí

Na začátku 80. let 20. století navázal Lanier na starší práce v interaktivní počítačové grafice a formuloval pojem „virtuální realita“. Chápal ji jako počítačem vytvořené interaktivní trojrozměrné prostředí, do něhož se člověk zcela ponoří. V roce 1984 se spojil s týmem Thomase Zimmermana, který tehdy dokončil práci na rukavici, jež se stala předchůdcem známé „Data Glove“, díky níž lze manipulovat předměty ve virtuální realitě. O rok později založil v kalifornském Silicon Valley společnost VPL Research (Virtual Programming Languages Research), která byla první firmou nabízející produkty pro virtuální realitu. Lanier a jeho spolupracovníci vyvinuli základní komponenty pro aplikace VR, ať již jde o zmíněnou rukavici umožňující hmatové dojmy, přilbové displeje anebo první řešení VR sítí, která dnes ve vyspělejší podobě umožňují například virtuální chirurgii anebo meteorologické simulace. O tři roky později již jeho společnost prodávala kompletní sadu hardwaru i softwaru pro virtuální realitu, k čemuž jí vydatně pomohly lukrativní zakázky od NASA.
V minulém desetiletí na celosvětové síti začaly vznikat graficky modelované virtuální světy (např. Cybertown či SaGam CyberCity), kde se jejich uživatelé mohli „převtělit“ do svého avatara. Pojem „avatar“ pro návštěvníka či obyvatele kyberprostoru zavedl autor vědeckofantastických románů Neal Stephenson, ale teprve Lanier mu dal skutečný obsah, když vyvinul první aplikace umožňující využívat k pohybu ve virtuálním světě svého digitálního dvojníka.
Lanier se stal v počítačovém byznysu nepřehlédnutelnou osobností. Jeho tvář, rámovaná dlouhými dredy, se objevovala na obálkách prestižních periodik, jako je Wall Street Journal nebo Wired. Přínos, který jeho průkopnická práce znamenala pro výpočetní a telekomunikační technologie, ho zařadil do skupiny tzv. „digerati“, elity kybernetického věku, která lidstvo posunula do informačního věku. Mezi členy najdeme například Billa Gatese, Lindu Stoneovou, Johna Perryho Barllowa, Dave Winera nebo Esther Dysonovou.

Z produktů VLP Research:

Data Glove – rukavice zprostředkující hmatové vjemy ve virtuálním prostoru
EyePhone – displej pro řešení vizuální telefonie
AudioSphere – 3D zvukový rendrovací systém v real-time
Isaac – vizuální rendrovací systém
Body Eletric – operační systém pro VR v real-time
RB2 (Reality Built for 2) – kompletní „off-shelffový“ systém pro VR

Odkazy:

Jaron Lanier Homepage
http://www.advanced.org/jaron

Jaron Lanier: One Half a Manifesto
http://www.wired.com/wired/archive/8.12/lanier.html

Virtual Reality (nástroje pro virtuální realitu)
http://www.vrealities.com

VRsource (noviny řešení VR)
http://www.vrsource.org

The Future of Virtual Reality
http://java.sun.com/features/2003/02/lanier_qa2.html

Úplná verze tohoto článku právě vychází v Business Worldu 5/2005.
Po loňském seriálu o nejvýznamnějších vědeckých centrech píše letos Jan Kapoun do BW seriál-portréty významných současných vědců. Doposud se zde objevil Stephen Wolfram, Kevin Warwick, Craig Venter a Eric Drexler. Na Science Worldu budou tyto materiály publikovány se zpožděním a pravděpodobně nikoliv v kompletní formě.

autor Jan Kapoun