Otázka, zda jsou homérské eposy skutečně dílem jediného člověka jménem Homér, zřejmě vydá na několik knih. Pojďme se podívat, v čem celý problém vlastně spočívá.
Především, neví se přesně ani to, kdy bylo jádro básní složeno (a sepsáno). Eposy evidentně obsahují bloky textu pocházející z doby dokonce ještě před trojskou válkou. Stejně tak v nich najdeme i řadu pozdějších vsuvek, které byly připsány zřejmě během konečné redakce v Athénách v 6. století př. n. l. Jazyk obou eposů je pak zřejmě relativně archaickou maloasijskou iónštinou, nejspíš z ostrova Chiu.
Kdy ale vzniklo jádro obou eposů. Je dílem jediného člověka? Vzniklo současně? Těžko říct. Pokud trojskou válku datujeme do období kolem roku 1200 př. n. l., pak nám zbývá prostor mezi 12.-7. stoletím př. n. l. Pro spíše pozdější datování eposů svědčí např. to, že autor již popisuje mezi obyvatelstvem Kréty dórské kmeny. Za přibližně střední hranici odhadů lze prohlásit rok 800 př. n. l.
Zajímavou otázkou je otázka homérských eposů a používání železa. Mykénské období je tradičně řazeno do doby bronzové. Ne snad, že by železo nebylo vůbec známo, ale vzhledem k nepropracovanosti jeho výroby nebylo příliš používáno. Po příchodu Dórů pak nastává v Řecku doba železná a železo rychle vytlačuje bronz především proto, že jeho rud je více a nový kov je tedy podstatně levnější (krom toho, že je např. také tvrdší).
V případě homérských eposů na jedné straně platí, že autor si byl zřejmě zčásti vědom, že před Trójou se bojovalo spíše zbraněmi bronzovými. Železo je zde zmíněno pouze několikrát, zbraně z bronzu jsou častější. Současně se však železo používá v metaforách typu "srdce ze železa". To svědčí o tom, že v Homérově době bylo již kovem zcela běžným – a nikoliv novým, když se stačilo takto "uchytit" v jazyce. Tedy opět argument pro spíše pozdější datování vzniku eposu.
Nyní k vlastní otázce po autorství. Řekové ve starověku vůbec nepochybovali, že obě básně jsou dílem jediného člověka. Dnes tento názor zastávají především básníci a překladatelé poezie – a to totiž z toho důvodu, že v obou básních shledávají stejný autorský rukopis, stejného "ducha". Námitka by mohla znít, že tento duch básně nemusí být dílem jednoho člověka, ale je vlastní celé staré řecké lidové poezii, jejímu zvyku užívat epiteta, hexametrické formě apod. Nicméně obě knihy, bez ohledu na to, jak vznikly, působí přece jen sevřeně (ačkoliv přímo v jejich jádru najdeme několik logických rozporů – ty však mohou být klidně i dílem pozdějších redakcí).
Odpůrci Homérova autorství obou básní argumentují tím, že mezi pojetím hrdiny je v Iliadě i Odyseji dosti rozdílů. Odyssea by podle nich měla být mladší, zatímco Ilias je spíše rekviem za zaniklou dobu, Odyssea je již bytostně optimistická a psaná v době, kdy se dno úpadku podařilo překonat a Řecko opět prožívalo civilizační vzestup (to ale k datování tolik neřekne, protože dno odpovídá zhruba 10. stol. př. n. l.).
Někdy se objevuje názor, že Ilias a Odyssea vypovídají o odlišných společenských podmínkách, jiní historici ale podobné rozdíly popírají. Každopádně Homér psal v době, kdy si již skutečnou slávu mykénských paláců zřejmě nedovedl představit – některé dosti přesné popisy však naopak převzal ze starší, klidně i mykénské doby. Pravidelná forma způsobovala, že "bloky textu" mohly relativně beze změn přežívat dlouho a být použity jako stavební materiál hned pro několik básní.
S tím vším souvisí také velmi zajímavá otázka, kdy totiž byly eposy poprvé zapsány. Vznikli v době, kdy Řekové již používali fénické písmo, nebo v temném mezidobí, kdy se již neužívalo lineárního písma B? V eposech každopádně není o písmu ani zmínky… (Není přitom ani úplně jisté, kdy Řekové fénické písmo převzali, zda v 9. nebo až v 8. století př. n. l.).
Otázky, otázky a zase otázky :-).
(Zdroj: Vojtěch Zamarovský: Objevení Tróje, Mladá fronta, Praha, 1963,
Antonín Bartoněk: Odysseové na mořích historie,
Antonín Bartoněk: Zlaté Mykény, Dějiny pravěku a starověku I. atd.)
