Student World

Hradiště Obří hrad se nachází na Šumavě ve výšce 980 m. n. m. Jedná se tak o nejvýše položené hradiště v Čechách vůbec. Spojuje se nejčastěji s Kelty, ale moc důvodů k tomu vlastně nemáme.

Fakt je, že Keltové stavěli hradiště i na vysokých místech, kde to na první pohled nedává moc smysl (Hradišťany v Českém Středohoří). Také v případě Obřího hradu jde o nepřístupné místo v krajině, která mohla být v pravěku těžko nějak zemědělsky využívána (i v době Keltů bylo osídleno jen nejnižší podhůří Šumavy). Sníh se zde často drží od října do května. Je pravda, že Keltové v jižních Čechách rýžovali zlato a hledali surovou tuhu, ovšem proč kvůli tomu budovat na nepřístupném místě hradiště? Množství zlata v keltských dobách na našem území ovšem ukazuje, že zájem Keltů o jižní Čechy byl značný, znovu byl kraj podobně osídlen nejspíš až ve středověku.
Nevíme o tom, že by okolím procházela nějaká významnější obchodní stezka. Objekt samozřejmě mohl mít kultovní význam, ale z toho čiší určitá beznaděj – když nevíme, k čemu nějaká stavba byla, přisoudíme jí „náboženské účely“.
Do dnešního dne se dochovaly kamenné valy, které navíc ani akropoli neopevňují cele. Někde jsou zdvojené, jinde ale chybí, hradiště se jakoby „rozpadá“ na izolované objekty. Je možné, že stavba byla nedokončena, možná se část svahů s hradbami zřítila a pak bylo místo opuštěno. Fakt je, že působí neobývaně – opakované sondy zde nepřinesly vůbec žádné výsledky a samotný val je těžké datovat. Připomíná ovšem nedaleké hradiště u Albrechtic, které datujeme na přelom halštatu a laténu, tedy do doby asi 500 př. n. l.
Na tomto základě pak s Kelty spojujeme i Obří hrad.
Je možné, že Obří hrad byl původně zamýšlen ne k trvalému obývání, ale jen jako útočiště v případě ohrožení. Takovou roli alespoň v keltské době hrál na Šumavě Věnec u Lčovic. Takže je možný scénář, kdy Obří hrad nebyl dostavěn, když se svah s částí hradby zřítil, a obyvatelé místo s podobnou funkcí vytvořili jinde. Jiné názory kladou Obří hrad spíše do období halštatu – Keltové ovšem o této ruině mohli vědět a mohli se jí i inspirovat. Všechno jsou to ovšem spíše domněnky bez přímých důkazů.

Kdo chce dnes Obří hrad navštívit, může sem dojít po turistické značce z Kašperských hor nebo ze Stachů.

Zdroj: Karel Drábek: Naučené stezky II – Jihočeský kraj, Dokořán 2007
Podrobnosti o knize

Viz také:
Záhada spečených hradeb
Počátky českých mincí
Keltství v nás potvrzují genetické výzkumy

autor Pavel Houser