Nadějný ekonomický vzestup ve 12.-13. století spojený se zakládáním měst, větším používání peněz a (poprvé od antiky) obnovenou ražbou zlatých mincí mohl být ještě rychlejší. Kapitál však odčerpaly křížové výpravy a nákladné stavební podniky – stavba dnes tak obdivovaných gotických katedrál.
V minulosti se předpokládalo, že zdroje na stavbu katedrál pocházely především z milodarů a mnozí lidé na nich ve své zbožnosti pracovali zadarmo. Podrobnější zkoumání ale ukazuje, že šlo o nebývale nákladné, nedobrovolně financované podniky; bylo třeba na ně vypisovat nové daně, města kvůli tomu prodávala své pozemky a nemovitosti. Od 13. století, kdy máme k dispozici první soustavnější účetní data, pak většina měst fungovala deficitně se stále rostoucím veřejným dluhem. Řešením byly, jak jinak, nové daně a zpomalení investic do infrastruktury.
Některá města (měšťané a místní církev) se stavbě katedrál přímo bránila. Projekty stavby se táhly, klidně trvaly několik staletí, stavební aktivita se střídala s desetiletími nečinnosti.
Zdroj: Jaques Le Goff: Peníze ve středověku, Mladá fronta 2012
Poznámka: Následná krize ve 14. století měla ale přece jen asi hlavně externí příčiny, morové epidemie a globální ochlazení.
