Člověk |
***oznámení tiskového odboru AV ČR Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. právě dokončil záchranný archeologický výzkum v Brandýse nad Labem – Vrábí. Prokopána byla plocha komunikací a přípojek inženýrských sítí budoucí kolonie rodinných domků. Archeologové prozkoumali a zdokumentovali na padesát pravěkých objektů převážně z období neolitu a mladší a pozdní doby bronzové. V Brandýse nad Labem […]
***oznámení tiskového odboru AV ČR
Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. právě dokončil záchranný archeologický výzkum v Brandýse nad Labem – Vrábí. Prokopána byla plocha komunikací a přípojek inženýrských sítí budoucí kolonie rodinných domků. Archeologové prozkoumali a zdokumentovali na padesát pravěkých objektů převážně z období neolitu a mladší a pozdní doby bronzové.
V Brandýse nad Labem – Vrábí byla zahájena výstavba kolonie rodinných domků. Stavební práce vyvolaly předstihový archeologický výzkum v ploše budoucích komunikací a inženýrských sítí. Výzkum přinesl velmi zajímavé výsledky. Prozkoumány byly části kůlových staveb, jámy na uložení zásob, hliníky a pece. Za nejzajímavější objev považujeme zásobní jámu kultury knovízské, do níž byly uloženy rozrušené skelety dvou lidí. Převážná část nositelů knovízské kultury totiž pohřbívala žárově (tedy spalovali své mrtvé). Určitá část populace však byla z neznámých důvodů ukládána do jam. Kostry těchto lidí nesou často stopy násilného jednání.
„Objevené sídliště je součástí rozsáhlého pravěkého sídelního areálu, který se rozkládá na terase nad nevelkým pravobřežním přítokem Vinořského potoka“ říká Jan Frolík, vedoucí oddělení záchranných výzkumu ArÚ Praha. „Jeho další část byla zkoumána v loňském roce v nedaleké poloze U vodojemu“, dodává.
Právě dokončený výzkum v Brandýse nad Labem – Vrábí je typickým příkladem předstihového záchranného výzkumu. Problémem ale je, že podle současné praxe developerské firmy při výstavbě nových čtvrtí rodinných domů obvykle vybudují pouze inženýrské sítě a komunikace a na jejich ploše také zaplatí archeologický výzkum. Parcely pak rozprodají a další výstavba je v rukách majitelů. Další stavební akce probíhají nárazově, podle možností stavebníků. „Archeologické instituce se ale obvykle o další výstavby nedozvědí a při hloubení základů jednotlivých domků jsou nenávratně ničeny archeologické situace,“ říká Jan Frolík. Vzhledem k množství podobných staveb je pravidelné sledování podobných stavenišť mimo kapacitní možnosti archeologie. Již dnes lze odhadnout, že v Brandýse-Vrábí zanikne asi 90% plochy významného pravěkého naleziště. Podobných stavenišť jsou v současnosti stovky. Jedná se o poměrně velký problém archeologické památkové péče v oblasti ochrany kulturního a historického dědictví.
Poznámka: řada nálezů z knovízské kultury bývá interpretována také jako doklad kanibalismu.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.