Student World

Proslulé Rukopisy nejsou jedinými padělky či omyly, jimiž měly být okořeněny české dějiny. Řada omylů přitom nebyla dodnes odhalena, nebo toto odhalení alespoň nemělo větší vliv mimo úzké skupiny profesionálních historiků. Stále zde totiž působí např. velká autorita Starých pověstí českých…

Navzdory všemu přežívajícím omylem je zejména představa velkého stáří Vyšehradu, této "kolébky české státnosti". Přitom Vyšehrad samozřejmě nebyl nejstarším sídlem českých vládců, např. rotunda sv. Martina pochází až z přelomu 11. a 12. století. Jako další smyšlenku spojenou s Vyšehradem uvádí Karel Sklenář, že pohřebiště českých pohanských knížat mělo ležet v dnešní Vyšehradské ulici číslo 415 (dnes tam stojí tzv. Dům u pěti králů).
Je sice teoreticky možné, že Vyšehrad mohl být obýván už za Bójů, žádné doklady však pro to nemáme a první Přemyslovci sídlili rozhodně jinde. Na Levém Hradci je prokázáno osídlení už minimálně od poloviny 9. století, ze stejné doby pocházejí nálezy z Pražského hradu.

Uveďme několik dalších perliček, které popisuje Karel Sklenář v knize Slepé uličky archeologie (2. přepracované a aktualizované vydání, Mht, 1995):
– Na Turském poli nebylo nalezeno nic, co by sem umožnilo bitvu Lučanů s Čechy opravdu lokalizovat. Mlhou nejasností jsou tedy zahaleny i doby předcházející prvním historických Přemyslovcům. O Lucké válce tedy nedokážeme říci, zda se jednalo o historickou událost, respektive které události se vůbec pro příběh staly inspirací.
– Slovanská bohyně Živa zřejmě nikdy neexistovala, jde o několikanásobné obrozenecké smyšlenky – jednak o podvrhy archeologické, jednak o dodatečné vpisky do rukopisu Mater verborum. Současný časopis o přírodních vědách se tak paradoxně jmenuje po něčem neexistujícím :-).

Zajímavá je i otázka nákolních staveb (tedy staveb na kůlech :-)) v Čechách. K jejich hledání pobízely i některé lingvistické podobnosti (jsou zde např. různé Zákolany, Kolovraty apod., uvádí se dokonce, že od kůlů-berlí pochází i jméno Berlín – skutečně zde ještě v 11. století sídlili Slované), mnohdy ovšem nesprávně pochopené -jméno Kolín např. pochází ne od kůlu, ale z latinského Colonia. Pozůstatky po stavbách na kůlech byly hledány především na Moravě, úspěch se však zatím nikdy nedostavil.

autor Pavel Houser