Student World

31.07.2014, 01:24

.... ñïñ çà èíôó....

11.07.2010, 02:15 petusek

Nový článek k věci

Doporučuji pre-print od Richarda Sproata: http://www.cslu.ogi.edu/~sproatr/newindex/lastwords.pdf

22.06.2010, 14:15 petusek

A ještě komentář k Tamilštině.

Ještě jsem zapomněl okomentovat tvrzení, že by mohlo jít o Tamilštinu. To je nesmysl. Starou tamilštinu známe z nápisů od cca 2. stol. př. n. l. a její předek pradrávidština se rozdělil na větve snad někdy kolem 5. stol. př. n. l. Časově poněkud mimo. :-)

22.06.2010, 14:13 petusek

re: Díky.

Ne, to já děkuji.

22.06.2010, 11:22 petusek

Re: re: Komplikovanost

1. "Díky za vyvětlení" Není vůbec zač, jsem rád, že Vám to, co jsem napsal, dává smysl. :-) Jen ještě poznámka: na tom vysvětlení byla důležitější ta část, že "[a]by šlo o písmo, musí znaky odpovídat nějakým jazykovým jednotkám, jednotlivým fonémům, slabikám nebo zcela konkrétním slovům, a ty zase musejí odpovídat pořadí obvyklému pro konkrétní jazyk." :-) Ale moje chyba, zase jsem mohl být důslednější. Když jsem totiž psal, že "[n]aproti tomu nejazykové znaky nevyžadují, abychom dopředu znali nějaký konkrétní jazyk - můžeme jim porozumět i bez toho[,]", měl jsem na mysli právě třeba dopravní značky, kdy "Stůj, dej přednost v jízdě!" se neváže nutně na češtinu nebo jiný konkrétní jazyk. Lze to vysvětlit jakýmkoliv jazykem, ale pořád půjde o tutéž značku. A ano, ty symboly dopředu znát musíme, jazyk však nikoliv. ;-) 2. "u té zeleniny bych vám" Ale jistě, jdete na to zcela zprávně. Já jsem ani s mezerami nepočítal, scriptio continua byl docela běžný způsob psaní. Pečlivý rozbor by ale pravděpodobně odhalil i ty číslice psané pomocí běžných znaků - právě proto, že by se 1) vyskytoval jejich omezený počet, 2) nacházely by se na stejném místě, 3) jednotlivé typy komodit (počáteční znaky řetězce) by při konkrétní míře (koncových znacích řetězce) odpovídaly omezenému rozsahu (tedy ceně v podobě prostředních řetězců). Bylo by zřejmé, že určité znaky se uprostřed textu vyskytují nápadně často, stějně jako se jisté znaky vyskytují na konci nápadně často (a je jich omezený počet). Všechny tyhle věci bychom byli schopni časem odhalit. Pokud by šlo o písmo přísně typu znak=slovo, bylo by bez bilingvy zcela nemožné odhalit zvukovou podobu znaků pro mrkev, petržel a tedy i konkrétní jazyk. Cedulky navíc nejsou normálními větami, proto téměř nic nemusejí odhalovat o syntaxi daného jazyka. Dalo by se tedy říci, že o písmo nejde, pakliže se dané znaky nevyskytují i v jiném typu textů. Pokud by šlo o písmo typu znak=slabika (a existovala by v daném jazyce i víceslabičná slova), existoval by omezený počet těchto znaků (v řádech desítek až stovek, v závislosti na typu jazyka), pořád bychom tu měli statisticky odhalený prostředek a konec (cenu a jednotku) a hledali bychom, jestli určité řetězce odpovídají určitému omezenému rozsahu prostředku a konce. Neznali bychom zvukovou podobu, ale mohli bychom vyslovit domněnku, že by mohlo jít o písmo. Testovali bychom nečíselný začátek na opakující se sekvence, které by nám napověděly o možných afixech atd. Zkrátka a dobře, existuje řada možností a nelze a priori říci, že je něco takové nebo makové. Je třeba to vyzkoušet, spočítat, prohmatat si to. Jisté je tohle: zatím nebylo nalezeno nic, co by jednoznačně vypovídalo o nějakých afixech, nic, co by určovalo nějaké pravidelnosti typické pro jazyk - alespoň nic přesvědčivého. A ještě je tu jeden problém: znaky jsou při katalogizaci do databází vkládány mnohdy v poněkud subjektivním pořadí. Když se podíváte na obrázek 12 na str. 45 (Farmer a spol.), myslím, že bude jasné, co mám na mysli. Ikonický charakter (podobnost obrázku s popisovaným jevem, který symbolizuje) znaků je často zkreslen umělou standardizací. Pokud chcete nějaké paralely k dalším nejazykvým systémům, stačí se podívat na ikonografii, jak ji známe z Mezopotámie (str 40-41, obr. 9,10). Pakliže nemáme typické příznaky jazykového charakteru písma, jak jsem je uvedl někde níže (nálezy psacích potřeb, jejich zobrazení, zobrazení písařských aktivit, písařské změny tvarů glyfů a mnohem delší texty na trvanlivých materiálech) a jak je lze vidět skutečně u VŠECH písemných systémů, nemůžeme s čistým svědomím prohlásit, že bylo protoindické "písmo" skutečně písmem. Můžeme spekulovat, ale spekulace není důkaz. Přesto se tato spekulace dostala až do časopisu Science. Běda nám! :-) 3. "když v textu narazím" Aha, zase jsem chyboval a nevyjádřil se jasně. Promiňte. Dovysvětlením jsem myslel přítomnost nejazykového znaku PLUS často přítomné vysvětlivky v běžném písmu (čím rozšířenější nejazykový systém, tím méně vysvětlivek - pochopitelně) nebo prostě komentář související se značkami nějak kontextově, tedy nikoliv možnost, že Vám to někdo nějak vysvětlí, že se někoho můžete zeptat, s čímž se samozřejmě při grafickém záznamu nedá počítat. :-) 4. "Ad 4" No, to po Vás samozřejmě nikdo nemůže chtít. Je to v prvé řadě velká chyba vydavatelů časopisu Science, kteří k oponentuře nepřizvali komputačního lingvistu a kteří se prostě jen lajdácky spolehli na trzení autorského týmu. A pak je to, trochu menší (ale přece) chyba dalších médií, která se často pídí po senzacích a spoléhají na jediný (!) zdroj - což je mimochodem vždycky velká chyba, ať už se jí dopouští kdokoliv. Je pochopitelné, že jednotlivé redakce nemohou mít odborníky na všechno, ale není vůbec problém napsat nějakému komputačnímu lingvistovi, představitelům jednotlivých táborů, komukoliv, a normálně se ho zeptat. Jsou to lidé, kteří Vám názor většinou sdělí velice rádi, protože je to koneckonců jejich obor, něco, čemu zasvětili život, o čem je baví lidem vyprávět. Klidně se zeptejte členů Raova týmu i členů Farmerova týmu, jistě Vám většina odpoví. A ještě lépe - oslovte pak komputačního lingvistu, který není do "horké kauzy" protoindického písma nijak zainteresován, a nechte ho zhodnotit závěry Raova týmu. Poté si teprve můžete udělat jakžtakž objektivní názor. 5. "Ono je v současnosti" Ano, máte pravdu. Zde mají právě nastoupit média a laikům problematiku vysvětlit. Farmerův článek je odborný, proto s ním nemůžete nemít potíže, pakliže nejste archeolog/lingvista. A proč nikde nečteme zprávy o Kyótské konferenci? Protože skutečnost, že Rao a spol. tam něměli v podstatě žádnou podporu, není žádná bombastická novina. Kdo by chtěl slyšet/číst, že protoindické písmo bohužel stále ještě není písmem? Nikdo...rádi slyšíme/čtěme o úspěších luštění a o odhalování tajemna, není-liž pravda. :-) No, asi budeme muset počkat, jak se situace vyvine za deset let. Co se asi bude o harappských symbolech psát? :-)

20.06.2010, 14:33 petusek

Re: no

1. "je mi lito" No, mně je to taky líto. Vlastně s tím souvisí i důvod, proč jsem vlastně na Váš článek reagoval. V podzimním čísle Extra magazínu 21. století jsem četl článek, který nekriticky adoroval "objevy" Raova týmu. Měl jsem ale moc práce, a tak jsem nakonec redakci nenapsal. Nedávno jsem šel zase kolem novinového stánku a koupil si tentokrát jarní vydání Extra. A redakci jsem už nemohl nenapsat - opět tam psali o tomtéž a v tomtéž duchu. Nakonec jsem našel články věnující se téže problematice i jinde na internetu, a tedy i Váš. 2. "jak se mi jevi" O to právě jde: věci často nejsou takové, jakými se komukoliv jeví. Abyste se mohl dopouštět generalizací, musíte mít skutečně reprezentativní vzorek dat, která jste nějak analyzoval. Na otázky v závorce je jednoduchá odpověď: DNA není ani text, ani jazyk. Užívání těchto termínů pro nejazykové systémy není nic jiného než metafora. Je dobré se nejprve seznámit s definicemi pojmů, o kterých hodláte psát. ;-) Pak byste došel k jednoznačnému závěru, že čínské písmo je skutečným písmem (proč se nezeptáte nějakého sinologa?). 3. "všichni čteme psanou angličtinu" To se ale týká i všech rodilých mluvčích všech jazyků světa - nikdo nečte a neříká dvě věty zcela stejně. Jde o srozumitelnost v rámci jazykového společenství. Tohle jsou ale věci, Pavle Housere, na které jste se měl ptát předtím, než jste psal onen článek, nemyslíte? ;-) To byste pak mezi písmem a proto-písmem tolik netápal. :-) 4. "mozna by pak stalo za to" To je moc dobrá poznámka. Analýzy naznačují, že ačkoliv tam jakási hrubá uspořádanost byla, přeházení jednotlivých znaků by velkou překážku celkovému porozumění neznamenalo. 5. "pismo vyzaduje" Přesně. Jakýkoliv systém, nejen jazykový, vyžaduje znalost oněch znaků. 6. "respektive" Stačí se podívat na článek Farmer a spol., kde je výčet možných použití uveden. 7. "jeste me tedy napada" Teď si nejsem jistý, co přesně na tom Balkáně máte na mysli, ale je to zajímavá úvaha. Napadlo mě, že bychom si mohli cvičně zaznamenat pořadí značek na prádle (teplota, materiál, máchání, tyhle značky). Existuje nějaké pořadí? Jak složité/vyspělé jsou ty značky? Kolik jich je? Mění se význam se změnou pořadí? Váží se na konkrétní jazyk? A ještě jedna věc: spor o to, zda jde skutečně o písmo či nikoliv, zdali protoindické písmo kóduje konkrétní jazyk či nikoliv, se právě váže k oněm nacionalistickým hnutím, protože jde zároveň o spor, zda jde o drávidský jazyk či naopak o indoárský jazyk (analýzy by paradoxně odporovaly oběma tezím :-)). Jedna skupina chce dokázat, že Árjové jsou v Indii doma, druhá touží po povznesení Drávidů...

20.06.2010, 13:56 petusek

Re: Písmo vs. Protopísmo

Dobré postřehy! :-) Přesně jste na to kápl. :-) A máte naprostou pravdu: civilizace není v žádném případě podřadná jen proto, že nemá skutečné písmo. Jenomže Hindutva či tamilští nacionalisté tak neuvažují. A vidím, že jsem se dopustil chyby: Rao a Mahadevan jjsou ovlivněni nikoliv hnutím Hindutva, ale spíše dravidocentristickými idejemi.

20.06.2010, 13:50 petusek

Re: Komplikovanost nápisů

1. "[Farmerovy] argumenty mi připadají značně subjektivistické (typu "je to zřejmé")" Můžete být trochu konkrétnější? Které se Vám nezdají? 2. "u spousty jeho tvrzení mě ihned napadají protipříklady (i když uměle zkonstruované)" Opět, můžete být trochu konkrétnější? Jaké přesně protipříklady? 3. "Pro spoustu (pro nás) obvyklých způsobů použití totiž plně dostačují křížky, kolečka, čtverečky atp." Samozřejmě, ale nezapomínejte, že naše situace je jiná: "křížky, kolečka, čtverečky atp." koexistují například právě s písmem, takže v případě mnohoznačnosti či nejasnosti je vše možné dovysvětlit (jak se také namnoze děje). 4. "Pro většinu použití, které mě napadají, postačují osamocené symboly." To je možné, nicméně bychom se neměli spoléhat na to, co nás napadne, nýbrž na to, co je kde doloženo. Nemyslíte? ;-) 5. Co je to "písmo"? Aby šlo o písmo, musí znaky odpovídat nějakým jazykovým jednotkám, jednotlivým fonémům, slabikám nebo zcela konkrétním slovům, a ty zase musejí odpovídat pořadí obvyklému pro konkrétní jazyk. Váží se tedy k jazyku, který je třeba znát, abychom mohli rozumět i písmu. Naproti tomu nejazykové znaky nevyžadují, abychom dopředu znali nějaký konkrétní jazyk - můžeme jim porozumět i bez toho. Raův tým tvrdí, že jde 1) o jazykový systém a že 2) tedy kóduje konkrétní jazyk. Na to vše, prosím pěkně, přišel pomocí podmíněné entropie. :-) 6. "ač slova v[e slabikáři] se dají přečíst, jazykovědci budoucnosti by to stejně nebyli schopni matematicky prokázat." No, promiňte, ale to je docela odvážné tvrzení. Musel byste si udělat statistickou analýzu nějakého toho slabikáře, abyste to mohl takto říct. 7. cedulky z obchodu Promiňte, ale je vidět, že jen hádáte. ;-) Proč myslíte, že by si zrovna u cedulek z obchodu Farmer myslel, že nejde o písmo? Abyste mohl cokoliv tvrdit, nejprve byste si to měl sám vyzkoušet. Zamyslete se nad tím: cedulky, které jste uvedl, mají docela jednoznačný vzorec XYZ, kde Z je stále konstantní (nebo má velmi omezený počet variant), X je jeden nebo více (hlavně pokud je písmo slabičné/hláskové) znaků, Y je opět jeden nebo více znaků. První věc, kterou byste zjistil, by byla skutečnost, že existují dvě různé sady znaků: znaky typu ze sady X a znaky ze sady Y, které se spolu nikdy nemísí. Jistě, byl by problém určit význam znaků sady X (obzvláště bez bilingvy či dalších nápověd), ale sada Y by měla natolik omezený počet znaků, že by dříve či později došlo i na poznání, že jde pravděpodobně o čísla... Teď si představte, máte vždy ZNAK(Y)+ČÍSLO+Z. Ano, pokud máte jen nálezy tohoto typu, je tu problém, obzvláště pokud jde o písmo typu ZNAK=SLOVO (tak třeba hláskové písmo by vám mohlo napovědět, protože například množina "ovoce a zelenina" je konečná, zjistil byste, že se mnohokrát oběvuje sekvence "mrkev", ale nikdy "rmkev", "kemrv" atd., což samo o sobě by bylo jasným důkazem zvukového kódování). A ano, pak je legitimní přiznat, že není jisté, zda jde o to či ono, nebo že třeba nevíme, co přesně sekvence "mrkev" znamenala. Je naprosto nevědecké tvrdit něco na základě pouhých dohadů - a přesně tohle udělal Raův tým, a vlastně mnohem hůř. :-( Dává to smysl? :-)

17.06.2010, 23:58 petusek

Re: re: (anebo frekvence opakování :-))

Raova práce tvrdí, že stupeň uspořádanosti (podmíněná entropie) se prý liší od nejazykových systémů. Jenomže na stranách 2-3 oddílu "Doplňující informace" (v orig. "Supplemental Information", který není součástí samotného článku, ale byl publikován odděleně) s překvapením zjistíme (navzdory tomu, co se píše v článku), že toto tvrzení NENÍ založeno na srovnání s existujícími ("real-world") nejazykovými systémy, ale dvěma zcela umělými systémy vytvořenými autory, z nichž jeden sestává z 200 tisíc náhodně uspořádaných znaků ("Type 1") a druhý z 200 tisíc plně uspořádaných znaků ("Type 2"), o nichž naprosto neopodstatněně tvrdí, že reprezentují struktury všech (!!!) existujících nejazykových znakových systémů. Nelze se tedy divit, že nalézají u protoindického systému stupeň uspořádanosti, jehož hodnota se nachází někde mezi. Pro pochopení toho, proč se tu vlastně ozývám, je důležité si uvědomit, že práce Raova týmu pouze dokazuje (řekl bych znovuobjevuje) téměř století známý fakt, že protoindický systém má orčitou hrubou strukturu. Bohužel dostaneme podobné výsledky i u dalších lidmi vytvořených symbolických systémů a je jedno, budou-li jazykové či nikoliv. Proč tedy z něčeho tak absurdního vznikly takovéto bombastické zprávy? Vždyť právě tentýž argument (!!!) najdeme již v práci Farmera a spol, na niž Rao se svým týmem vlastně odpovídá. Důležité body, které naznačují, že nešlo o skutečné písmo: 1) chybí pozitivní důkaz (např. nález bilingvy) 2) délka nápisů --> všechny dosud známé gramotné kultury, pokud psaly dlouhé texty na netrvanlivé materiály, psaly dlouhé texty i na trvanlivé materiály; to samozřejmě nečiní tzv. "Lost Manuscript" (tj. "ztracený rukopis") hypotézu zcela nemožnou, ovšem výrazně ji to znevýhodňuje: protoindická kultura by byla jedinou známou kulturou, u níž k tomu došlo; --> uvědomme si následující: je známo na pět tisíc nápisů, průměrná délka 4-5 znaků, méně než 1% má deset či více znaků, nejdelší "text" jich má 17. Farmer a spol nabízejí jako příklad pro srovnání geograficky blízké slabičné elamské lineární písmo, u nějž máme něco málo přes 20 nápisů (!!!), z nichž většina je delší než nejdelší protoindické nápisy. O všech ostatních známých gramotných kulturách (o egyptské, čínské, novoasyrské, nobobabylonské, perské, hebrejské, řecké, etruské, římské, středoamerických kulturách, také o pozdější indické) víme, že nejdůležitějšími ukazateli tvorby rukopisů jsou: (i)nálezy dlouhých textů na trvanlivých materiálech (hrncích, střepech, vázách a dalším trvanlivém zboží, na stěnách jeskyní, útesech, freskách, stélách, sochách, schodištích, plaketách, discích, cihlách, budovách apod.), (ii)jednoznačné pozůstatky psacích potřeb (kalamářů, štětců, palet, rydel, brků apod.) a (iii)odkazy na psaní (zobrazení písařů, textů a samotných psacích nástrojů) v umění či piktografických písmech, a konečně i (iv)významné změny ve tvarech a orientaci znaků související s pokusy písařů zvýšit efektivitu kopírování dlouhých textů. Tohle vše u protoindického "písma" chybí a za oněch předpokládaných 600 let existence u něj k písařským úpravám, tak typickým pro všechna skutečná písma, nedošlo. Nad tím nelze jen tak mávnout rukou. 3) paradoxy ve frekvencích znaků a unikátní znaky --> poměry znaků s vysokou mírou opakování v celém korpusu ostře konstrastují s poměry znaků s nízkými poměry opakování v jednotlivých nápisech, což ukazuje na jen velmi malou (pokud vůbec nějakou) míru zvukového kódování v systému. Například v onom nejdelším (17-znakovém) nápise nalezneme 10 z 18 znaků s nejvyšší frekvencí (podle Mahadevanova katalogu; podle Wellsova dokonce 11), a ani jeden z nich (!!!) se zde neobjevuje dvakrát. To je typické i pro většinu protoindických nápisů. Je zajímavé, že často jsou na jednotlivých artefaktech symboly sdruženy podle piktografického charakteru (například na onom 17-znakovém nápise nalezneme vedle sebe tři různé "rybí" znaky), zdá se, že mnohé znaky symbolizují semena, rostliny, zemědělské nástroje - to příliš nesvědčí ve prospěch zvukového kódování. --> Podle Mahadevanova katalogu se 27% znaků vyskytuje pouze jednou, podle Wellsova to lze říct o celých 50% (52% respektive 75% se vyskytuje pětkrát či méně často). Tyto nálezy se obdivuhodně shodují s analýzami předklínopisného piktografického protopísma v Mezopotámii, u něhož se právě na jejich základě došlo k závěru, že předklínopisné piktogramy zvuk nekódují a tedy skutečným písmem nejsou. Takže co teď? Práce Raova týmu vlastně říká (tedy potvrzuje), že protoindické písmo je jen dalším ze symbolických systémů. Jde o argument naprosto irelevantní ve vztahu k otázce (ne)jazykovosti a tedy nulové hodnoty. Přesto se o něm píše a mluví. Je to fér? No, nevím nevím. :-/ Sám bych byl moc rád, kdyby se ukázalo, že jde o písmo: historická lingvistika potřebuje staré texty, bez nich se musí spoléhat na principielně nedokonalé rekonstrukty. A mít doklad dalšího prastarého jazyka, to by bylo úžasné už pro samotnou tuto skutečnost, o důsledcích pro další obory ani nemluvě. Studium a srovnávání protoindických symbolů (ať už jde o rodové emblémy, znaky božstev či řemeslnických dílen apod.) může přinést velmi obohacující poznatky. A k úžeji k Vašemu komentáři. Píšete, že se "zdá dost nepravděpodobné". Na čem míru této pravděpodobnosti stavíte? Co znamená "dost komplikované" (nebo ve vztahu k čemu)? To nejsou "rejpavé" otázky, ty jdou docela k jádru věci. A ještě ke slabikáři: "Ema má maso. Máma mele maso." 122'23.2'24523. O čem to vypovídá? A ještě mě napadá (vím, že jste to nemyslel úplně vážně :-)), myslíte si, že by po celé Indii (a v horizontu 600 let) byly rozesety úryvky slabikáře? ;-) Nějak jsem se rozepsal a čas kvapí. Tak, snad jsem zase něco osvětlil a kéž toho moc naopak nezašmodrchal. :-) Mějte se!

16.06.2010, 16:07 petusek

Odp: "jazyková teorie"

Aha, moje chyba - občas se vyjadřuji ve zkratkách a zapomínám, že ne každy jim musí rozumět. Omlouvám se. Tak tedy... "Jazykovou teorií" myslím starou tezi, že protoindické písmo nějakým způsobem kódovalo mluvený jazyk, totiž že alespoň některé z oněch znaků měly fixovanou zvukovou hodnotu. Asko Parpola učili velký ústupek v tom, že dnes již pokládá protoindické písmo nikoliv za skutečný písemný systém, nýbrž za tzv. "proto-písmo". Jak se dočtete z oněch odkazů Farmer a spol. nepokládají ani tuto myšlenku za schůdnou, nicméně svědčí to o síle argumentů jimi uváděných - a to i v době, kdy většinový názor (řekl bych ze setrvačnosti) stále lpí na staré myšlence jazykové povahy protoindických symbolů. Je důležité uvědomit si toto: metoda použitá Raovým týmem nemůže rozlišit jazykové znakové systémy od systémů nejazykové povahy - dávno bylo dokázáno, že různé nejazykové symbolické soustavy (heraldika, apod.) vykazují zcela shodné rysy - a ano, v protoindických symbolech lze nalézt určité zákonitosti týkající se pořadí znaků. Jak poznamenávají Farmer a spol., zatímco jazyk vždy implikuje přítomnost organizované struktury, organizovaná struktura nemusí (a často tak také nečiní) nutně implikovat jazyk. Další problém "americko-indického" týmu jsou kontrolní data. Autoři totiž porovnali protoindické symboly s dvěma uměle vytvořenými systémy (o čemž se bohužel nedočtete v článku samotném, nýbrž až v online dodatku, na nějž v něm odkazují), jenže to postrádá smysl. Měli vzít existující nejazykový znakový systém, například dopravní značky, a ten teprve porovnat se sumerštinou atd. Byli by překvapeni, protože by zjistili, že metoda, kterou používají, selhala: výsledky by byly velmi podobné výsledkům oněch použitých jazyků. Bohužel zprávy, v nichž se na jednom místě hovoří o aplikaci počítačů, o záhadě nerozluštěného písma a o možném zlomu, jsou vždycky senzační a tak se šíří snad a docela samy (nemohu tedy vůbec vinit Pavla Housera, který jinak pro popularizaci vědy dělá maximum - a budmež mu za to vděčni -. zvláště když kontrolní mechanismy renomovaného časopisu selžou). Opravdu měl být k oponentuře přizván komputační lingvista, který by metodologické problémy dané práce velmi brzy odhalil. Doporučuji následující stránky komputačních lingvistů, kteří se nezávisle na Farmerovi a spol. k problému vyjádřili, jistě to osvětlí lépe nežli já (ale klidně se ptejte a namítejte, pokusím se opět reagovat v rámci svých schopností, jakož i nesčetných neschopností :-)) : http://languagelog.ldc.upenn.edu/nll/?p=1374 http://earningmyturns.blogspot.com/2009/04/falling-for-magic-formula.html A ještě odpověď Farmer a spol., kterou poslali po publikaci článku redakci časopisu Science: http://www.cslu.ogi.edu/~sproatr/newindex/scienceltr.txt

15.06.2010, 13:42 petusek

Omyly či přehmaty?

Je škoda, že autoři populárně-vědeckých článků nekriticky přejímají z časopisu Science, jehož editoři, byť jindy odvádějí dobrou práci, tentokrát ovedli práci skutečně mizernou. Kdyby byl totiž článek oponoval jakýkoliv komputační lingvista, určitě by nebyl publikován. Pravda, člověk by očekával, že z renomovaného zdroje lze citovat bezpečně, jenže tento případ dokazuje, že musíme prověřovat neustále. Odkdy může podmíněná entropie rozlišit jazykový systém od systému nejazykové povahy (vždyť naprosto stejné zákonitosti vykazují i další symbolické nejazykové systémy, například keramické značky, dopravní značky, heraldika apod.)? Odkdy stačí ke konstatování podobnosti s drávidskými jazyky srovnání s pouhými čtyřmi jazyky (jmenovitě angličtinou, sanskrtem, sumerštinou a starou tamilštinou, která jediná je drávidská)? Odkdy ke konstatování odlišnosti od nejazykových systémů mohou sloužit pouze dva uměle vytvořené soubory dat? Prosím, konzultujte napříště lingvistická témata s lingvisty. Vyhnete se tak omylům, které se bohužel seznacechtivým tiskem šíří jako lavina. Málokterý čtenář tak dnes ví, že na letoštní konferenci v japonském Kyótu neměl tým profesora Raa jediné zastání a že dokonce i dlouholetý zastánce jazykové teorie Asko Parpola pod tlakem argumentů změnil názor, jakkoliv to pro něj po letech bádání v tomto směru muselo být bolestivé. A ještě jedna věc. O onom týmu se vždy hovoří jako o americko-indickém, ovšem jediným zástupcem americké akademické obce je prof. Rao, který je ovšem Ind. Proč to zmiňuji? Protože právě nacionalistické hnutí Hindutva, které má v Indii velký vliv, by nerado dopustilo, aby jejich starobylá země ztratila status jedné z nejstarších bašt gramotnosti. Skutečnost, že všichni autoři jsou potencionálně ovlivnitelní takovýmto hnutím a že navíc nikdo z nich není komputačním lingvistou, skutečnost, že například Iravatham Mahadevan zasvětil propagaci jazykové teorie mnoho let života a energie, to vše by mělo čtenáře varovat a povzbudit k tomu, aby daný zdroj hodnotil pokud možno opatrně. Doporučuji následující odkazy (v průběhu roku by měli Farmer, Sproat a Witzel publikovat zhuštěnou verzi svých FAQ, kde uvedou jednotlivé argumenty a reakce na protiargumenty protistrany): 1) http://www.safarmer.com/ 2) http://www.cslu.ogi.edu/~sproatr/newindex/indus.html 3) http://languagelog.ldc.upenn.edu/nll/?p=1374 4) http://earningmyturns.blogspot.com/2009/04/falling-for-magic-formula.html ...a zejména... 5) Steve Farmer, Richard Sproat, and Michael Witzel, The collapse of the Indus-script thesis: The myth of a literate Harappan civilization. EJVS 11-2 (13 Dec. 2004): 19-57. 6) http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5704/2026 7) Steve Farmer, Richard Sproat, and Michael Wizel, A refutation of the claimed refutation of the nonlinguistic nature of Indus symbols: Invented data sets in the statistical paper of Rao et al. (Science, 2009). 8) http://www.safarmer.com/more.on.Rao.pdf