Student World

James Lovelock, vynálezce, kontroverzní vědec a autor teorie Gaia i na stará kolena (je mu už asi 90 let) zůstává provokatérem. V posledních letech se angažuje v otázkách kolem klimatických změn.

Lovelock patří ke kritikům současných klimatických politik, které hodnotí jako neúčinné. Šel by označit za klimatického skeptika, ovšem současný klimatický mainstream kritizuje „z druhé strany“. Svoji pověst potvrdil i v rozhovoru, který poskytl pro New Scientist.

Lovelock kreslí apokalyptické vize, podle kterých do konce století většina lidské populace prostě v důsledku klimatických změn vymře. Počet lidí radikálně poklesne na asi 1 miliardu, protože více se jich prostě neuživí. Lidstvo projde dalším genetickým hrdlem lahve (bottle-neck).

V minulosti Lovelock pohněval mnohé eko-aktivisty podporou jaderné energetiky. Nyní prohlásil, že jádro sice představuje řešení energetické situace, proti klimatickým změnám ale nepomůže. Snaha snižovat emise a obchodovat s povolenkami na CO2 vyhovuje leda lobystickým skupinám, taková politika je drahá a neúčinná. Oteplování postupuje již příliš rychle. Záplava větrných elektráren v Británii dohání Lovelocka k šílenství.

Podle Lovelocka zůstává jediné: snažit se vyřadit uhlík z oběhu. Organická hmota se na oxid uhličitý přeměňuje bez vlivu člověka. Zatímco lidé vyprodukují ročně podle něj asi 30 gigatun CO2, zbytek biosféry 550 gigatun.

Zbývá tak dostat uhlík do podoby, v němž bude pro organismy nepoživatelný a vypadne z oběhu. Veškerý organický odpad by se proto měl tepelně spalovat s malým množstvím kyslíku, přeměňovat na dřevěné uhlí (a podobné produkty) a to zahrabávat do země; při tom se sice uvolní něco CO2, ale ke zbytku se již nedostanou bakterie, hmyz ani býložravci. Navíc by zemědělci provádějící tyto operace získali jako vedlejší produkt i nějaká biopaliva, takže tento proces by podle Lovelocka snad ani nemusel být dotován.

Zdroj: New Scientist

Poznámka: Podle NASA byl ovšem loňský rok nejchladnější v celém tisíciletí. Lovelockovy názory jsou minimálně radikální. Mnoho lidí má zřejmě pocit, že za jejich života musí dojít k nějakému zásadnímu kolapsu civilizace a odmítají připustit, že – statisticky chápáno – je nejpravděpodobnější prostě to, že žijeme v období úplně „normálním“, průměrném.

autor Pavel Houser