Student World

Představa, že jižní Mezopotámie a Egypt byly na konci 4. tisíciletí př. n. l. jakýmisi krystalizačními jádry civilizace, kolem kterých se pak městská kultura šířila do dalších oblastí, má konkurenci. Na Předním východě mohl v této době existovat souvislý pruh přibližně stejně pokročilých kultur…

V časopisu Science vyšel článek Andrewa Lawlera o počátcích městských center v Íránu (míněn je tím nikoliv pouze s Mezopotámií sousedící Elam) a dokonce ještě dále na východ ve střední Asii. Protoindická civilizace nevznikla izolovaně, ale mezi povodím Indu a Mezopotámií existovala ve 3. tisíciletím př. n. l. celá řada městských center srovnatelných se sumerskými městskými státy a možná i s pozdějšími většími územními celky. K novým objevům patří například město v údolí íránské řeky Halil na místě dnešního Jiroftu. Město se rozkládalo na ploše asi 2 km čtverečních a jeho centrem byla opevněná citadela. Archeologové objevili také celou řadu monumentálních hrobek, všechny však již byly předtím navštíveny vykradači. Zloději však po sobě ještě leccos nechali, například šperky z lapisu lazuli a měděné nádoby.

Na sever od Jiroftu existovalo v polovině 3. tisíciletí př. n. l. další město. Už kolem roku 3000 př. n. l. začala zdejší sídla bohatnout z dálkového obchodu. Byly zde objeveny například hrací desky pro hru nejspíš podobnou té, která se v té době hrála v Uru (jedná se o známé nálezy z 1. dynastie urské pokládané mj. i za doklad lidských obětí; pravidla této nejstarší známé deskové hry se pochopitelně nedochovala, existují však více či méně důmyslné pokusy je rekonstruovat). Omán, povodí Indu, Mezopotámie i dnešní Turkmenistán byly v té době již obchodně značně propojené. Přitom samozřejmě neprobíhala pouze směna surovin, ale i technologií a idejí, která přispívala k rychlejšímu rozvoji celé oblasti.
Podobnost uměleckého stylu v tak rozsáhlé oblasti svědčí podle vědců o intenzitě kontaktů. Tehdejší karavany využívaly tažné síly volů (vůz byl v té době již znám, otázka je samozřejmě jeho použitelnost v krajině) a snad již i velbloudů…

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:
– Podle jiných názorů došlo k domestikaci velblouda až kolem roku 2000 př. n .l. (viz starší článek na Scienceworldu).
– Pokud se ale mimo povodí Indu, Elam a Mezopotámii nepoužívalo písmo (a tom není v původním článku žádná zmínka), pak zřejmě přece jen nemůžeme íránská města považovat za srovnatelná s těmi mezopotámskými. Ostatně v Mezopotámii je tradice města starší než z přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Již centra obejdské kultury kolem roku 4300 př. n. l., můžeme pokládat za města; sídla jsou seskupená kolem chrámu, opevněná a fungující jako ekonomická centra určité oblasti.

autor Pavel Houser