Student World

Naopak to bylo právě až zemědělství, které umožnilo trvalé osídlení v Himálajích nebo Andách.

Co konkrétně Tibet? Kdy byl osídlen ten? Samozřejmě i Tibet je pojem vágní, zahrnuje oblasti s různou nadmořskou výškou. Nicméně na Tibetské náhorní plošině, ve výškách mezi 2500-3500 metrů nad mořem, „střeše světa“, prý podle nových archeologických nálezů stabilní osídlení existuje cca od doby 1600 př. n. l. Lidé se zde objevili už někdy před 20 000 roky, pak znovu asi 3200 př. n. l., trvalé osídlení je ale až mladší. Předtím mohlo jít i o sezónní výskyt pastevců.

Archeolog Martin Jones z Cambridge University tvrdí, že zajímavé na datu 1600 př. n. l. je to, že překvapivě v této době došlo ochlazení. Nicméně jiné trendy asi klimaitkcou změnu „přebily“. Nejspíš došlo vyšlechtění odrůd ječmene a prosa, které zvládaly i místní podmínky. Třeba intenzivnější obchodní spojení s Blízkým východem umožnilo přinést sem nové plodiny, vyšlechtit křížením odrůdy tolerantní k chladu atd. K tomu lidé museli zvládat nadmořskou výšku, tj. kyslíkový deficit. A plodiny, lidé, jejich psi (tibetská doga), jaci atd. se museli vypořádat i s jinými specifickými podmínkami (velké rozdíly teplot den/noc, intenzita záření v ultrafialové oblasti).

M. Jones dodává, že dnes je svět příliš závislý na třech plodinách nížin, rýži, pšenici a kukuřici, studium horského zemědělství prý může vytvořit podmínky pro větší potravinovou bezpečnost atd. Což se zdá být poněkud absurdní, protože přece právě v nížinách je variabilita pěstovaných plodin mnohem větší, naopak někde ve 3 000 metrech nad mořem budou pole spíše monokulturní, neb nic jiného zde neporoste, nehledě k tomu, že bez ohledu na skladbu plodin se toho zde prostě tolik nevyprodukuje. To už by ale vyžadovalo nějaký jiný rozbor.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámka. Nabízela by se analogie zeměpisné šířky s nadmořskou výškou, ale takhle to asi nefungovalo. Ve Finsku nebo ve Švédsku se posledních cca 6 000 let hranice obdělávané půdy posouvala sem a tam podle výkyvů klimatu, dostupných technologií a nejspíš i náhodných událostí. Neznamenalo to ale, že by na sever od hranice bylo mrtvo. Viz i eskymácké kultury. Naopak v Andách ve výšce nějakých 4 500 metrů se ještě jakž-takž pěstovaly brambory či chovaly lamy, „bez neolitu“ tam ale lidé nežili. Možná lovci („mezolitici“) v polárních oblastech dost spoléhali na moře, to logicky ve vysokohorském prostředí dostupné není. Ale to jsou všechno zase jen dohady, chtělo by to nějakou podrobnější analýzu.

autor Pavel Houser