Moravské a Kosovo pole

Člověk |

Bitva na Moravském poli v roce 1278 znamenala přinejmenším dočasně konec velmocenského postavení českého státu. Po smrti Přemysla Otakara II. došlo také k pevnému uchycení Habsburků v jejich rakouském panství. Jaký vztah má ovšem toto ...




Bitva na Moravském poli v roce 1278 znamenala přinejmenším dočasně konec velmocenského postavení českého státu. Po smrti Přemysla Otakara II. došlo také k pevnému uchycení Habsburků v jejich rakouském panství. Jaký vztah má ovšem toto střetnutí k dalším dějinám obou zemí či dokonce k dnešku?

O menší zamyšlení na toto téma se pokouší Vít Vlnas. Otázka, co by bylo, kdyby… je samozřejmě věčná a v jistém smyslu snad i nehistorická. Vlnas se však snaží také popisovat rozdílné pohledy na tuto bitvu v rakouských a českých zemích. U nás byla někdy dokonce stavěna do role národní tragédie, srovnatelné třeba s pozdější Bílou horou nebo tím, co pro Srby znamená Kosovo pole.
Moravské pole bylo citlivým tématem zejména v době habsburského panství v českých zemích. Císařský dvůr se tehdy ve strachu před jakkoliv vypjatým nacionalismem snažil dbát na jakousi obdobu současné politické korektnosti – což v praxi často znamenalo zákaz uměleckých děl, které by se mohly jedné ze stran dotknout.
Tak metternichovská cenzura například zakázala drama básníka Franze Grillparzera "Štěstí a konec krále Otokara", kde je český panovník líčen jako bezohledný uzurpátor. V Čechách byla do cyklu obrazů líčících české dějiny zase zakázáno spodobnit Otakara II., jak se loučí před Bitvou na Moravském poli. Český král tak skončil na zdi Královského letohrádku na Hradčanech v politicky korektní scéně, při které spolu s Němci obrací během pobaltské křížové výpravy ke křesťanské víře pohanské Prusy.
Na druhé straně však Vít Vlnas upozorňuje i na to, že pohled na Moravské pole jako místo osudového střetu může být dosti zavádějící. Jak přemyslovská, tak habsburská politika vycházela v Rakousku údajně z toho, co zde již realizovali poslední Babenbergové. České země se z otřesu bitvy brzy vzpamatovaly a za Václava II. se opět staly evropskou mocností.
Tudíž (zde autor vychází ze zamyšlení nad obrazem Julia Schnorra von Carosfelda) nás napadá "myšlenka, jestli totiž není vcelku jedno, kdo tehdy na Moravském poli zvítězil".

Zdroj: Vít Vlnas, Vítězství Rudolfa Habsburského nad Otakarem Českým na Moravském poli roku 1278.
Časopis Dějiny a současnost, 2/2002








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.