Člověk |
Na rozdíl od dějin Číny nebo Indie toho o historii území mezi oběma těmito zeměmi mnoho nevíme, po troše přemýšlení si nejspíš vzpomeneme na v džungli ztracený a zase nalezený Angkor Wat na území dnešní Kambodži. Ale co sousední Thajsko (Siam), oblíbená turistická destinace?
Na rozdíl od dějin Číny nebo Indie toho o historii území mezi oběma těmito zeměmi mnoho nevíme, po troše přemýšlení si nejspíš vzpomeneme na v džungli ztracený a zase nalezený Angkor Wat na území dnešní Kambodži. Ale co sousední Thajsko (Siam), oblíbená turistická destinace?
Kniha Zlatý věk Siamu je zajímavá právě tím, že vyplňuje tuhle mezeru. Nejedná se o průřez dějinami země jako celku, ale mapuje období mezi 13. stoletím, kdy se Thajci začínají poprvé výrazněji prosazovat, až do jednoho z vrcholů jejich říše ve století 18. Ukazuje, jak podoba lidské kultury strašně moc závisí (nebo alespoň v minulosti závisela) na klimatických podmínkách. Thajsko nám z autorova líčení vychází jako stát lehce idylický – země, kde všechno „roste samo“, kde de facto neexistují hladomory a není třeba bát se, co bude k snědku zítra. Jenomže na rozdíl od „desátku“ zde i osobně svobodní lidé museli obvykle polovinu času odpracovat pro svého vládce, nehledě na další daňové či vojenské povinnosti. Individualita se zde právě nenosila.
Jednou z možností, jak se tomu vyhnout, bylo stát se buddhistickým mnichem. Buddhismus zde na rozdíl od jiných východoasijských zemích byl jen jakýmsi nátěrem na starším animismu, z líčení v knize vychází ovšem poněkud mělký, jako způsob, jak se někam zašít (není pak divu, že královští úředníci mnichy občas zkoušeli a ty nejméně vzdělané posílali ihned zpátky do civilu). Výhodou thajského přístupu byla samozřejmě velká náboženská tolerance, člověku přivyklému dějinám antiky, ale i třeba Číny, jakoby na historii Siamu ovšem něco scházelo, proměny idejí/filozofie, vědy či techniky, čehokoliv. Jakoby se před námi v obrovském vedru odvíjel pomalý příběh lidí napůl spících, atmosféra Siamu je omamně (až narkoticky) snová.
Nicméně i tak je odkazem thajské civilizace zbytku světa přece jen víc než jedna z odrůd boxu. Zlatý věk Siamu popisuje i zrod architektonických divů a vysokou úroveň tehdejšího uměleckého řemesla, záplavu barevný štuk a skleněných mozaik…
Michel Jacq-Hergoualc´h: Zlatý věk Siamu
Přeložili Miroslav Nožina a Petr Komers, Nakladatelství Lidové noviny 2006, 240 stran, 249 Kč
Objednávka a koupě:
http://www.kosmas.cz/knihy/128476/zlaty-vek-siamu/
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.