Student World

Pokud vám již vaše město připadá příliš známé, osvojte si způsoby jak si jej tvůrčím způsobem znovuobjevit.

Přestože níže uvedené postupy vzcházejí z různých myšlenkových kořenů a aplikují tak různé výhonky sociálních věd, jedno mají společné: vtahují člověka, jako aktivní myslící subjekt, zpět do kontextu svého prostředí. Ze všech možných a nemožných technik jsem vybral tři , které jsem si mohl vyzkoušet v praxi. Pokusme se tedy společně projít vaším městem pohledem toho kterého přístupu:

.:PSYCHOGEOGRAFIE

V teoretických základech psychogeografie je položena teze, že naše vnímání prostoru je ovlivněno hned několika psychickými faktory. Pokud procházíme městem, můžeme si povšimnout, jak je naše vnímání utvářeno kupříkladu očekáváním, předchozí zkušeností, emocionálním naladěním, a to nejen ve smyslu bezprostředního prožívání, ale i co se týče trvalejšího vytváření „celkového obrazu“ města a jeho následné názorové fixace. Takto si vnitřně vyznačujeme městské distrikty, kam nechodíme, protože jsou v nich domy, které se vůči nám „stavějí nepřátelsky“ či čtvrtě námi nepreferovaných sociálních skupin i oblasti, které „už máme dokonale prošlapané“. Psychogeografie se tak zajímá o vztahy psychiky a prostoru (proč nám některá místa asociují právě ony nálady, dojmy…) a zároveň o možnosti, jak se odprošťovat od takto naučených zkušeností a způsobů vnímání.

JAK NA TO:
Zúčastněte se některé z pořádaných procházek, které organizuje Psychogeografická společnost teoretičky nových médií Denisy Kery (http://psychogeografie.blogspot.com), případně se nechte inspirovat a uspořádejte podobnou akci ve vašem městě a připojte své náměty a příspěvky na uvedený blog.

.:KOGNITIVNÍ MAPY

Kognitivní mapy představují naší vnitřní reprezentaci města. Zkuste si do detailů vybavit kupříkladu vaší každodenní cestu do práce, vezměte si tužku a papír a pokuste se ji nakreslit jako mapu či „orientační nákres“. Když ji třeba na druhý den porovnáte s fyzickým prostředím, kterým procházíte, zjistíte tak, že určité oblasti cesty jsou výrazně detailně bohaté, zatímco jiné téměř nezaznamenané. To, že v určitých částech vám cesta dle nákresového měřítka ubíhá trochu rychleji. A třeba že se setkávají oblasti, trasy či komunikační uzly, které sice vnímáte spojené, ale ve fyzickém smyslu jsou oddělené. Můžete též zjistit, nad čím „přivíráte oči“ a co vám „nevoní“. Cílem této techniky není vytvořit dokonalý a fotograficky přesný otisk daného prostředí, ale spíše vytvořit prostor pro zamyšlení, jak a kde se mysl s prostředím potkávají, kde se naopak rozcházejí či nakolik jsou do hry zapojeny ty které smysly.

JAK NA TO:

Naučíte-li se číst z vámi vytvořených kognitivních map a budete-li tak vnímavější ke svému městu, navštivte alespoň zprostředkovaně místa, pro které nemáte zbudovány patřičné kognitivní modely.-Čechoholanďan Petr Kazil tak mimo jiné exploruje síť pražských kanalizačních cest (http://www.xs4all.nl/~kazil/botic.html).

.:PROBLÉMOVÉ VNÍMÁNÍ

Problémové vnímání města se pokouší v praxi zhodnocovat ty poznatky, které se ukazují funkční a rozhodující v tom, jak člověk vytváří své prostředí – a to pak zpětně utváří jeho.
Navozuje stav strategického rozrušení vnímání pro větší citlivost na problémy, které každý člověk, jako každodenní uživatel, ve městě neartikulovaně cítí, ale je ještě vzdálen je vyjádřit :(prosklené administrativní budovy: efekt vs. pracovní prostředí, nevyužité plochy na sídlištích vytvářející „hluchá místa“, stylově a funkčně nesourodé architektonické komplexy v centru měst, nákladné budovy stavěné jakoby odizolovány od kontextu často chátrajícího okolí….apod.) Cílem tohoto přístupu je prostřednictvím „problémového vnímání“ tyto vazby detekovat a zároveň vyjádřit formou, která by je dokázala ukázat, pojmenovat a nabídla možnost sdílet je ve veřejném dialogu. Cílem této metody je ve výsledku spolupráce při nápravě (či prevenci) problémových částí města jako „věci veřejné“, prostoru, jehož nejsme jen pasivními uživateli, ale v lepším případě i aktivními spoluautory.

JAK NA TO:

Projděte si stránky Kursu problémového vnímání, který na diskusním portálu o architektuře (http://www.ideon.cz) vedl sociální ekolog Bohuslav Blažek, zapojte se do diskuse, přijďte s vlastní dokumentací a popisem problémových částí vašeho města.

autor Michal Josephy, http://www.narayan.cz