Těžko přirozeně očekávat, že k tomu dojde, když už jednou vznikla příslušná obsese a celý byrokratický stroj živící se z emisních politik.
Studie NASA / Columbia University navrhuje jako účinnější i levnější řešit jiné faktory způsobující oteplování. Když nic jiného, dopad takových opatření by podle hlavního autora studie (Drew Shindell z NASA) mohl efekt přinést rychle, a získat tak mezičas, než by se dosáhlo shody na dalších postupech nebo vyvinuly nové technologie. Další výhodou postupů, které Shindell navrhuje, má být např. zvýšení produktivity zemědělství.
Jaká konkrétní opatření by však tedy měla být podniknuta? Prý zachytávání metanu na skládkách, v dolech na uhlí nebo při těžbě zemního plynu. Omezit únik metanu z dálkových plynovodů. Změna postupů používaných v zemědělství (viz zde již několikrát uváděná produkce metanu v zavodňovaných rýžovištích), omezení produkce hnoje, míchání potlačující tvorbu metanu v odpadních vodách. Co se týče sazí, nabízí se čistší technologie ve spalovacích motorech i při vytápění. Nespalovat odpad, zcela změnit podobu určitých odvětví, jako je např. vypalování cihel.
Shindell sám ovšem v článku v Science připouští, že realizace podobných návrhů je téměř vyloučena. A to nejen kvůli výše zmíněnému argumentu o existenci průmyslu uhlíkových odpustků. Potíž je v samotné implementaci. Můžete totiž možná zdanit největší továrny (prodej povolenek na CO2 je de facto zdanění), ale těžko přinutit miliardy lidí, aby jinak vařily nebo topily – a pokládali byste svět, kde by to bylo možné, vůbec za změnu k lepšímu? Čili navrhovaná řešení jsou efektivní asi jen v teorii, lámou se na problému obecní pastviny. Něco to stojí a pro nikoho není výhodné začít jako první (ani se přidat jako druhý, třetí etc.).
Zdroj: The Register