Student World

Mitochondriální Eva nebyla posledním společným předkem všech dnes žijících lidí, ale posledním společným předkem, jejíž DNA se udržela v čistě ženské linii. Předpokládá se, že žila v jižní či východní Africe někdy před 150-200 tisíci lety.

V roce 2010 objevil Andrew Smith z University of Cape Town na jihoafrickém pobřeží u St. Helena Bay pozůstatky asi 50letého muže, který zemřel kolem roku 315 př. n. l. Pohřben byl spolu s hromadou mušlí. Podle všeho se živil hlavně rybařením a sběrem mořských bezobratlých, alespoň o tom svědčí kost v jeho ušním kanálku (při častém pobytu v chladné vodě kost zarůstá dovnitř zvukovodu a snaží se ochránit bubínek, výsledkem může být mj. i hluchota). Vysoký byl jen asi 150 cm.
Nejzajímavější svědectví však poskytla analýza jeho mitochondriální DNA. Má jít o příslušníka větve, která se od ostatních lidských skupin odštěpila jako jedna z prvních – dělí ji od zbytku lidstva nějakých 150 000 let.

Samozřejmě, že jednou rozdělené skupiny se spolu občas zase křížily, nicméně základní „stromeček“ nyní vypadá takto:
Lidé ze St. Helena Bay x všichni ostatní
Khoisané x všichni ostatní

Dnes je „genetická mapa“ jižní Afriky samozřejmě ovlivněna pozdějšími migracemi, např. po roce 1000 začaly do oblasti „mlaskavých“ khoisanských jazyků ve velkém ze severu pronikat kmeny Bantu, už před nimi ale zřejmě pastevecké skupiny (ještě bez znalosti kovů). Muž St. Helena Bay žil nejspíš ještě předtím, než tyto migrace začaly, asi byl potomkem linie lidí, která zde nepřetržitě sídlila nějakých 150 000 let.
Zbývá samozřejmě se ještě podívat na mužovu jadernou DNA.

Otázkou zůstává, zda životní styl ve 4. stol př. n. l. nějak koresponduje s životním stylem první Homo sapiens. „Archaičnost genomu“ nemusí se způsobem obživy zrovna souviset, nicméně předpokládá se, že při vzniku Homo sapiens i složitějšího chování hrálo moře svoji roli. První migrace Homo sapiens (až do Austrálie) se uskutečnily v převážné míře po moři, stejně tak k nejstarším uměleckým artefaktům patří právě opracované mušle…

Zdroj: New Scientist

Poznámka: Přesněji řečeno, k mitochondriální Evě jsme blízcí všichni stejně, titulek je třeba číst asi jako „neměl nějaké mutace, které neměla Eva, ale mají všichni ostatní dnes žijící lidé“.

autor Pavel Houser