Student World

Kdy na světě došlo k první bitvě? Taková otázka nedává příliš smysl, bojují spolu i skupinky šimpanzů, a je proto důvod předpokládat, že tak tedy činil i společný předek šimpanzů a lidí. Tedy k násilným střetům došlo ještě dříve, než se člověk stal člověkem.
Nicméně bitvou si přece jen představujeme něco jiného než šarvátku – střetnutí organizovaných armád. Opět těžko říct, kdy poprvé došlo k něčemu podobnému. Zajímavé je ale se podívat na jeden z nejstarších případů dobytí nějakého velkého města, o čemž už můžeme získat přímou archeologickou evidenci.
Už v Jerichu lze zaznamenat relativně ostré kulturní zlomy, které mohly být důsledkem dobytí tohoto města jinou skupinou. Doklady o rozsáhlé destrukci sídliště však chybějí. Hamoukar, zničený kolem roku 3500 př. n. l., poskytuje naproti tomu obraz přesvědčivý.

Město, které mohlo mít ve své době až k 10 000 obyvatel (pohybujeme se stále na konci prehistorie, kdy ještě v Egyptě ani jižní Mezopotámii zřejmě nejspíš neexistovaly skutečné „státní“ útvary), leželo tam, kde se dnes potkávají hranice Sýrie, Iráku a Turecka. Ač obyvatelé město obehnali téměř 4 metry vysokými hradbami, nebylo jim to nakonec nic platné. Hamoukar byl dobyt a spálen, na místě se našlo asi 2 300 zašpičatělých koulí z pálené (? – nebo jen sušené?) hlíny zhruba o velikost vejce, téměř jistě náplň do tehdejších praků. Vše promíšeno s troskami střech a zdí. Nechybí lidské ostatky.
Hamoukar zřejmě ležel na obchodí trase spojující Malou Asii se syrskopalestinskou oblastí i jižní Mezopotámií. Město dováželo ze vzdálenosti více než 100 km obsidián, nástroje z něj zde byly velmi hojné a zřejmě sloužily jako vývozní artikl – snad hlavně do jižní Mezopotámie, která je na kámen chudá. Podařilo se nalézt i velké množství polotovarů, datovaných možná až do roku 4500 př. n. l., město tedy mohlo existovat docela dlouho.
Hamoukar byl podle stávající evidence jakousi obří řemeslnickou dílnou, doklady o zemědělství nalezeny nebyly, a obyvatelé tedy potraviny dováželi. Máme před sebou již doklad značně pokročilé dělby práce (poznámka: to je asi důležité zdůraznit jako rozdíl oproti starším neolitickým sídlům, která byla mnohdy srovnatelně velká, ale stále šlo spíše o „vesnice“).
V době, kdy bylo město zničeno, se již v okolí houfně používala měď. Byla nalezena také v posledních vrstvách Hamoukaru. Možná, že právě nástup nové technologie oslabil postavení města, a to se proto stalo kořistí nájezdníků, možná, že Hamoukar dokázal fungovat i jako tranzitní stanice pro dodávky mědi do jižní Mezopotámie a město bylo zničeno na vrcholu moci.

Zdroje:
Chicago Chronicle
http://chronicle.uchicago.edu/070118/hamoukar.shtml

Text na Eurekaletr.org
http://www.eurekalert.org/pub_releases/2007-01/uoc-ndo011607.php

Stránka skupiny zkoumající Hamoukar z University of Chicago (neaktualizováno; výzkum Hamoukaru začal už v roce 1999)
http://oi.uchicago.edu/OI/PROJ/HAM/Hamoukar.html

a další

Poznámky:
– Oproti tradičnímu datování počátků chalkolitu na Blízkém východě datování uvedené v článku příliš nesedí. Nástup mědi začal dříve než kolem roku 3500 př. n. l.
– Část zdrojů uvádí, že po dobytí města se zde nalezla keramika uruckého typu. Lze z toho odhadovat i dobyvatele města?

autor Pavel Houser