Student World

Na pražském Starém Zličíně dokončili archeologové odkrývání pohřebiště z doby stěhování národů – dosud největšího ve střední Evropě.

V lokalitě bylo objeveno celkem 177 těl. Pohřby spadají do vinařické kultury (cca 430-500), jejímž nositeli byli germánské kmeny (Vinařice je lokalita u Kladna). Kromě kosterních pozůstatků archeologové v hrobech nalezli kemariku, skleněné poháry, ale i zlaté, stříbrné či postříbřené šperky a zbytky železných nástrojů. Vzácně i stopy ještě neztrouchnivělých textilií.

Lid vinařické kultury ukládal zesnulé ve Zličíně do dlabaných rakví z dubových kmenů opatřených víky a ty pak do pravoúhlých poměrně hlubokých hrobů. V jednom případě výzkumníci objevili pohřební komoru.
Hroby byly až na několik výjimek ještě v době užívání pohřebiště vyloupeny, často nedlouho po pohřbu, když těla ještě nebyla rozložena. Vylupování hrobů je pro toto období podle archeologů typické.

Viz také:
Vykrádání hrobů začalo už v mladším paleolitu

Archeologové nalezli v hrobech celkem 18 skleněných nádob – 14 pohárů a čtyři nádoby lahvových tvarů. Jednou z nádob je pozdně římská miska jasné cihlové barvy typu terra sigillata, která vychází ještě z helénských tradic.

V hrobech bylo přes tisíc skleněných a osm jantarových korálků. Mezi stovkou stříbrných, pozlacených i nepozlacených spon, přezek, jehlic, korálků, rolniček, plaket či nákončí vynikají především zlaté předměty – čtyři spony, pět trojlaločných závěsků, dvě přezky k obuvi, prsten a římská mince upravená do podoby spony. Nechyběly ani kostěné hřebeny a desítky předmětů ze železa. Mezi nimi jeden čtyřhranný hrot šípu, který je jediným dokladem zbraně na pohřebišti.

Nejzajímavější kolekce zlatých předmětů byla v hrobě dítěte – dvě zlaté spony, pět částí náhrdelníku, dvě spony k obuvi. Zlaté předměty doplňovala jantarová perla. V hrobech většinou odpočívaly ženy. Snad proto, že mnoho mužů, kteří padli v bitvách, bylo pohřbeno jinde. Z bohaté pohřební výbavy lze vyvozovat, že šlo o pohřebiště vyšší společenské vrstvy.

Z vědeckého hlediska je na objevu pohřebiště nejvýznamnější jeho velikost. Dosud totiž archeologové předpokládali, že lid vinařické kultury měl jen menší pohřebiště nanejvýš do třiceti hrobů.

Kromě detektoru kovů a použili čeští archeologové na tomto pohřebišti poprvé také psa vycvičeného k vyhledávání lidských pozůstatků. Podrobná analýza ještě čeká kosterní pozůstatky včetně stanovení DNA, což by mělo poskytnout podrobnosti o původu této etnické skupiny.

Viz také:
Knovízská kultura v Brandýse
K čemu bylo nejvýše položené hradiště v Čechách?

autor