Již téměř věčná otázka po charakteru evropského neolitu má další dílčí odpověď. Alespoň ve Skandinávii na původní obyvatele nová technologie obživy zřejmě příliš nezapůsobila, takže ji nepřebírali.
Pontus Skoglund a jeho kolegové ze švédské Uppsala University analyzoval DNA lidí, kteří obývali Švédsko v době 5000–3000 př. n. l. Použitých vzorků bylo poměrně málo (11 lidí), nicméně daly se jednoznačně přiřadit konkrétním kulturám v tom smyslu, zda šlo o „neolitiky“ či „mezolitiky“. Výsledky analýzy praví, že geneticky mezi oběma skupinami existovaly výrazné rozdíly, větší než dnes dejme tomu mezi Skandinávci a Italy. Když už tok genů nastal, byl prakticky jednosměrný – geny lovců se dostaly do zemědělské populace, ne naopak – což dává smysl, když zemědělství postupovalo na sever.
Analýza kostí podle zastoupení izotopů také ukázala, že lovci/sběrači/rybáři a zemědělci se také živili výrazně odlišnou stranou (jak jinak, chtělo by se říct, rozvinutý obchod s potravinami pro tuto dobu přece jen čekat nelze).
Autoři studie pokládají za nejzajímavější zjištění, že oproti zemědělcům byla populace lovců a sběračů překvapivě geneticky homogenní. Možná zemědělci přicházeli ve více vlnách, možná lovci a sběrači žili v malých skupinkách s imbreedingem (poznámka: tady by chtělo rozlišit, zda mluvíme o rozdílech v rámci skupiny nebo mezi skupinami, což původní zdroj nespecifikuje, ostatně co také vyvodit z 11 DNA; možná opravdu lovci a sběrači žili v malých od sebe izolovaných skupinách, víceméně od osídlení Skandinávie po skončení doby ledové).
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Skandinávie ovšem představuje specifický případ, protože tam se hranice zemědělství několikrát posouvala sem tam, čili zemědělství i „zanikalo“. Pěstování obilí se ani v jižním Švédsku možná dlouho na určité ploše neuživilo víc lidí než lovem a sběrem (a v pobřežních oblastech rybolov zemědělství konkuruje dodnes). Zjevně užitečné technologie typu výroby keramiky místní lovci a sběrači naopak přebírali ochotně.
Pro střední i západní Evropu lze asi předpokládat odlišnou dynamiku; zemědělství zde už nezanikalo, maximálně se hranice mohla posouvat sem a tam dle nadmořské výšky.
