Jinde by se dalo také přejít k zemědělství a chovu dobytka, ale chyběly elity, kterým by se proces podařilo uskutečnit. Blízký východ sice nabízel mnoho rostlin vhodných k domestikaci, ty ale byly k dispozici i jinde. Taktéž potřebné klima (oteplení) se neomezovalo na Blízký východ. Byly to možná podmínky nutné, nikoliv však postačující. Tak to alespoň tvrdí autoři knihy Proč státy selhávají.
Usedlý život (poznámka: zde trochu směšujeme zemědělství a stálá sídla, ještě viz dále) má své klady, ale i zápory. Konflikty se nedají řešit jednoduše tak, že se někdo odstěhuje – na to už je příliš mnoho majetku, co nelze snadno odnést, hned vedle také může sídlit někdo jiný. Když obděláváte kus půdy, rozhodně vám po ní nikdo nesmí chodit nebo dokonce zde sklízet. Pořádek a vlastnická práva prosadila elita, která de facto lidi k usazení na místě přinutila. Za zajištění stability pak odčerpávala zdroje (poznámka: tady zase není jasné, zda tehdy šéfové už šéfovali na plný úvazek, nebo si také sázeli vlastní pšenici).
Hierarchie, řád a nerovnost předcházejí vzniku zemědělství, jak ukazují už hroby natufské kultury. Ani chýše předcházející vzniku zemědělství nejsou v rámci jedné osady stejné. Zdrojem moci mohla být třeba kontrola nad obchodem s mušlemi a obsidiánem. Statut elit byl alespoň částečně dědičný.
Přechod k zemědělství mohl nastat ve společnosti, která už předem byla „institucionalizovaná“. Pořadí kroků mělo být: politická transformace – usazení (Natufien) – vlastní přechod k plnohodnotného zemědělství. Jericho jako nejstarší známé „město“ světa je už dílem politické centralizace, i když samozřejmě v relativně malém měřítku, srovnáme-li to s Babylonem. To, že další vývoj nebyl plynulý, prý nebylo ani tak důsledkem ekologických faktorů (sucho apod.) ani migrací, ale vnitřních konfliktů. Autoři tvrdí, že v rámci příslušného společenského uspořádání (kniha jako taková není o neolitu, ale o tom, proč jsou některé společnosti bohatší než jiné) trvalý ekonomický a technologický růst bez výkyvů a krizí ani není možný. Šéfovat a kontrolovat instituce chce skoro každý, nejen ti, kdo to provádějí aktuálně. Každá nová technologie hrozí otřesem. Atd.
Zdroj: Daron Acemoglu, James A. Robinson:
Proč státy selhávají: Kořeny moci, prosperity a chudoby
Argo a Dokořán 2015
Poznámky:
– Na podobná témata viz např. i zde zmiňované knihy Mysl v jeskyni a Uvnitř neolitické mysli (domestikace skotu ne z hospodářských důvodů, ale jako demonstrace moci; role chrámu v Gobekli Tepe apod.). Dnes nicméně asi nejde o názory převládající.
– Velkou nerovnost ukazují už i některé hroby z mladšího paleolitu.
– Kdyby takto neolit vznikl, musel by se i šířit jen při splnění obdobných podmínek? (Nebo už jednou „hotové“ zemědělství mohly přejímat i společnosti jiného typu? Jak se evropský neolit lišil od blízkovýchodního?)
