Student World

Často si pokládáme otázku, proč Západ zhruba od 15. století začal předhánět Čínu. Můžeme ji ale otočit: Proč byla do té doby naopak Čína vyspělejší?

***

Jak lze pochopit předstih Východu? Začít můžeme tím, že asijské zemědělství bylo výrazně produktivnější než evropské. Efektivita pěstování rýže byla taková, že ve východní Asii stačil k uživení rodiny jeden akr půdy, zatímco v Anglii to muselo být v průměru téměř 20 akrů. Tím se dá vysvětlit, proč byla východní Asie již tehdy lidnatější než západní Evropa.
Důmyslnější systém pěstování rýže v Orientu mohl uživit více úst. Není pochyb o tom, že se básník dynastie Ming Čou Š‘-siou díval na venkov růžovými brýlemi; přesto následující obrázek vypovídá o spokojenosti venkovského obyvatelstva: „Podél tmavé cesty se rýsují nízké vchody, úzká ulička se klikatí k zátoce. Deset rodin tu žije, jedna vedle druhé již celé generace. Kouř z jejich ohnišť se mísí, kamkoli se podíváš; a lidé vzájemně spolupracují i při každodenní práci. Syn jednoho muže vede dům na západě, zatímco dcera jiného je manželkou západního souseda. Na půdě boží svatyně vane chladný podzimní vítr; Praotci polí jsou obětována selátka a rýžové pivo, starý šaman mu pálí papírové peníze, zatímco chlapci buší na bronzový buben. Mlha tiše halí zahradu cukrové třtiny a na pole s tarem padá drobný déšť, když se lidé po obřadech vracejí domů, rozkládají rohože a přiopilí si povídají.“

Podobné výjevy bukolické rovnováhy však tvoří jen část příběhu. Pozdější generace obyvatel Západu měly sklon pohlížet na imperiální Čínu jako na společnost statickou, alergickou na veškeré inovace. Německý sociolog Max Weber ve svém spisu Konfucianismus a taoismus (1915) definoval konfuciánský racionalismus jako „racionální přizpůsobení se světu“, pravý opak západní představy „rozumového ovládnutí světa“. Byl to názor, s nímž se v široké míře ztotožňoval čínský filozof Feng Jou-lan ve svých Dějinách čínské filozofie (1934) stejně jako cambridgeský badatel John Needham v několikasvazkových dějinách Vědy a civilizace
v Číně.

Taková kulturní vysvětlení, vždy přitažlivá pro lidi, kteří jako Feng a Needham po roce 1949 sympatizovali s maoistickým režimem, jdou jen stěží dohromady s důkazy, že čínská civilizace se již dlouho před nástupem dynastie Ming soustavně snažila ovládnout svět pomocí technologických inovací.
Nevíme s jistotou, kdo sestrojil první vodní hodiny. Možná to byli Egypťané, Babyloňané nebo Číňané. V roce 1086 však Su Sung přišel s krokovým mechanismem a sestrojil první mechanické hodiny světa: složité, asi 12 m vysoké zařízení, které neudávalo pouze čas, ale mapovalo také pohyb Slunce, Měsíce a planet.
Když Marco Polo navštívil v roce 1272 Dadu v severní Číně, viděl zvonici řízenou takovými hodinami. V Anglii tehdy nic ani vzdáleně tak přesného neexistovalo; teprve o století později tam byly sestrojeny první astronomické hodiny pro katedrály v Norwichi, Saint Albans a Salisbury.
Tiskařský lis s vyměnitelnými písmeny je tradičně připisován Německu 15. století. Ve skutečnosti byl vynalezen v 11. století v Číně. Také papír vznikl v Číně, dlouho předtím, než se objevil na Západě. A totéž platí o papírových penězích, tapetách a toaletním papíru.
Často se objevuje tvrzení, že secí stroj vynalezl v roce 1701 anglický zemědělský průkopník Jethro Tull. Secí stroj byl ve skutečnosti vynalezen o dva tisíce let dříve, a to v Číně. Další novinkou, s níž Číňané předběhli Západ, byl rotherhamský pluh se zakřivenou kovovou radlicí, jenž měl rozhodující roli v anglické zemědělské revoluci 18. století. Wang Čenovo Pojednání o zemědělství z roku 1313 bylo plné nástrojů na Západě tehdy neznámých.

Také průmyslová revoluce měla své předznamenání v Číně. První vysoká pec na tavení železné rudy byla postavena v Coalbrookdale v roce 1709, nýbrž Číně před rokem 200 př. Kr. Nejstarší ocelový zavěšený most světa není britský, ale čínský; pochází již z roku 65 a jeho zbytky lze vidět ještě dnes poblíž Čching-tung v provincii Jün-nan.
Dokonce ještě v roce 1788 byla v Británii produkce železa nižší než čínská v roce 1078. Byli to Číňané, kdo jako první provedli revoluci ve výrobě textilu pomocí novinek jako kolovrat a rám na navíjení hedvábí, dovezených ve 13. století do Itálie.15 Velmi daleko k pravdě má tvrzení, že svůj skvělý vynález, střelný prach, Číňané používali výhradně na ohňostroje. Ťiao Jü a Liou Ťi ve své knize Chuo Lung Ťing, vydané koncem 14. století, popisují pozemní a námořní miny, rakety a duté dělové koule naplněné výbušninou.
Mezi další čínské inovace patří chemický insekticid, rybářský naviják, magnetický kompas, hrací karty, zubní kartáček a trakař. Každý ví, že golf pochází ze Skotska. Ale záznamy z éry dynastie Sung (960–1279) popisují hru zvanou čchuej-wan. Ke hře se používalo deset holí, z nichž jedna zhruba odpovídala našemu driveru, další našim dřevům. Hole byly vykládané nefritem a zlatem, což naznačuje, že golf byl tehdy stejně jako dnes hrou bohatých.

Tento text je úryvkem z knihy:
Niall Ferguson: Civilizace – Západ a zbytek světa
Argo a Dokořán 2014
O knize na stránkách vydavatele

autor