Student World

Obyvatelé severní Evropy jsou tradičně pokládáni za etnikum relativně homogenní a starobylé. Takový pohled je celkem logický – ze severu Evropy sice směřovala řada migrací k jihu, nezdá se ale, že by tomu ve větší míře naopak. Ono bohatství středozemních říší bylo přece jen lákadlem pro pohyb jednosměrný.

Alespoň od určité doby. Když se zaměříme konkrétně na Dánsko, napadne nás zdejší megalitická kultura snad středomořského původu, předtím šíření neolitu po atlantickém pobřeží (a již mnohokrát omleté spory o to, zda evropští neolitici byli balkánského původu, nebo šlo o potomky původního mezolitického obyvatelstva). Zajímavá by mohla být otázka, kdy se zde začalo mluvit indoevropskými jazyky. Atd.
Nicméně když se přeneseme do období přelomu letopočtu na samý konec místní doby železné, potom bychom v Dánsku opravdu čekali obyvatele těsně příbuzné těm současným. Chyba lávky. Vědci z University of Copenhagen teď zveřejnili výsledky genetických analýz lidských pozůstatků ze dvou hrobů z přelomu letopočtu (konkrétně hrobů Bøgebjerggård a Skovgaarde). Ukázalo se, že 18 zkoumaných jedinců bylo geneticky mnohem různorodějších, než je zde genetická variabilita dnes, a zase tolik současnou populaci nepřipomínalo. V případě jednoho muže se dokonce objevila těsná vazba na dnešní arabská etnika. Výsledkem je tvrzení, že Dánsko tehdy nebylo tak periferním chudým izolovaným krajem, jak se dosud předpokládalo, ale kromě obchodní výměny zde probíhaly i nějaké „genetické migrace“ (jakkoliv z několika nálezů hovořit o migraci je nadnesené).

Zdroj: University of Copenhagen

Poznámky:
– Genetické analýzy jinak ale většinou ukazují na značnou konzervativnost osídlení.
– Kolem přelomu letopočtu stály kus od Dánska, krátce až na Labi, římské legie. „Arab“ mohl tedy být i římský zběh, zajatec, prodaný otrok, obchodník… Jak upozorňuje původní text, genetický rozbor se dělal na základě mtDNA. Mohlo jít tedy i o syna „arabské“ ženy, který se narodil již v Dánsku. Ať tak či onak, dotyčný byl pohřben mezi místními.
– Mezi 18 zkoumanými ostatky nebyly 2 blízce příbuzné mtDNA. Lze z toho odhadovat, že tehdejší lidé nejspíš mnohdy nežili ve vesnici, kde se narodili (kde žila jejich matka), mobilita obyvatelstva byla dost velká. Žádné konzervativní statické osídlení.
– Relativně menší genetická variabilita v moderní Evropě může být způsobena středověkými epidemiemi „černé smrti“.
– Na závěr trocha bezbřehého fantazírování – možná, že „arabská“ DNA představuje nějaký odkaz na migrace ze Středomoří v ještě mnohem dávnějších dobách? Nebo (což zní trochu rozumněji) člověka napadne, že Féničané hovořící semitským jazykem se přece plavili i do Británie, na „Cínové ostrovy“? O Dánsko by mohli mít obchodně zájem jako o bráně k Baltu, kde se nacházel jantar (aneb vzpomínka na knihu Černé koráby).

Viz také:
Nad knihou: Římané v Germánii

autor Pavel Houser