Student World

Mohlo by se jednat o jeden z vůbec prvních dokladů města obejdské kultury, která vznikla v jižní Mezopotámii, ale značně se rozšířila. V obejdské době bylo město situované kolem centrálního chrámu. Tell Zeidan má ale i starší vrstvy ze 6. tisíciletí př. n. l. Jejich sled ukazuje, jak postupně vznikala elita disponující politickou mocí a namísto zemědělského osídlení se objevilo město. Jeho obyvatelé již neobdělávali půdu, ale zabývali se především obchodem, získali kontrolu nad pohybem luxusního zboží v této oblasti. Byly zde nalezeny např. nože z obsidiánu, jehož původ byl na jihovýchodě Malé Asie. Z téže oblasti proudila měď, která se zde na výrobu nástrojů i tepelně zpracovávala; slévání mědi s jinými kovy známo nebylo. Asi ale ještě nebyl domestikován osel ani známo kolo, takže se obchod odehrával na lidských hřbetech.

Ke sklizni se používaly srpy s kamenným ostřím. Bitumen sloužil jako pojivo mezi ostřím a násadou. Zemědělství v okolí bylo Tell Zeidan intenzivní a založené na zavlažování, domy ve městě a rozsáhlé centrální chrámy byly postaveny z hliněných cihel.

Přechod mezi jednotlivými vrstvami nedoprovázejí žádné známky destrukce. Ještě se nejednalo o městské státy toho typu, jaké později vytvořili Sumerové. Nebylo známo písmo, archeologové ale nalezli pečetidla, jimiž se označovalo vlastnictví zboží – a jež tak snad představují i jakýsi předstupeň samotného písma.

Výzkum vedl Gil Stein z University of Chicago a podíleli se na něm i syrští archeologové.

Obrázek: pečetidlo z červeného kamene, credit Gil Stein, Oriental Institute, University of Chicago

Zdroj: Eurekalert

autor Pavel Houser