Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit.
V porovnání s děsivým neolitem se pak paleolit vykládá málem jako rajský věk (roli zde hraje trochu i ideologie, tj. zda na historii pohlížíme primárně jako na změnu k lepšímu či naopak… to ale teď pomiňme). Britský biolog Matt Ridley ale ukazuje, že současný pohled na neolitickou revoluci je zbytečně jednostranný.
– Neolit nemusel být tak strašný všude, navíc mnohde se lidé trvale usazovali už před vznikem zemědělství nebo přebírali různé technologie spojované s neolitem (keramika, industrie). Chorobami prolezlá těla neolitiků z druhé strany ukazují to, že toho hodně dokázali přežít.
– Problémem paleolitických lidí byli často právě paleolitičtí lidé, ať už kolegové v rámci skupiny nebo sousedé (zapomeňme na „ušlechtilé divochy“). Khoisané i Inuité (Eskymáci) žijí v téměř neustálém válečném stavu. Dospělí muži mají vysokou pravděpodobnost, že zemřou násilnou smrtí – blíží se až 1/2 (srovnejte se statistikami pro 20. století i s jeho světovými válkami). Ne že by se tedy po přechodu k zemědělství v tomto ohledu něco změnilo.
– Pravda není ani to, že by společnosti lovců-sběračů byly oproti zemědělcům nějak více rovnostářské apod. I v nezemědělských společnostech existovalo někde otroctví.
– Mnohé nedávné či současné společnosti lovců a sběračů relativně prosperují díky obchodu – s okolními zemědělci, moderní civilizací nebo rovnou s uplácejícími antropology. Kvalita života současných Khoisanů (Křováků) tak nemusí vůbec odpovídat situaci před 10 nebo 40 tisíci lety. Metody „kontroly reprodukce“ u Khoisanů se ukazují být spíše důsledkem pohlavních chorob než nějaké strategie usilující o harmonii s prostředím.
Ridley se tedy spíše domnívá, že neolit nebyl proti paleolitu zhoršením, relativní blahobyt stejně tak jako bída byl možný v obou typech kultur a závisel spíše na momentálních okolnostech. Rozhodně nemá smysl k paleolitu jakkoliv vzhlížet.
Zdroj: Matt Ridley: The Rational Optimist: How Prosperity Evolves, Fourth Estate, 2010
(ke knize se ještě podrobněji dostaneme, až vyjde v češtině)
