pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Etymologie všemožných pohovek je docela zábavná. Označení otoman skutečně souvisí s otomanskou říší, jak je v některých evropských jazycích označována říše osmanských Turků (původ má toto označení zřejmě v arménštině). Tento typ „polehávadla“ byl tedy do Evropy přinesen Turky, což je poměrně nečekané zjištění, protože jejich expanze nebyla spojována zrovna s lenošením. (Mimochodem, dalším zajímavou věcí, kterou Turci přinesli do střední Evropy, je kaštan.)
Kanape zřejmě souvisí s komárem přes jeho řecké slovo pro komára – konops. Původně šlo o lůžko, obsahující moskytiéru, časem se význam slova posunul.
Konečně gauč k nám přišel přes angličtinu (couche), ale slovo má delší historii, sahající přes francouzštinu až k latině. Couche je ve francouzštině rozkazovací tvar slovesa „lehat“. Na totéž slovo narazíme v češtině také v podobě „kuš“, což původně neznamenalo „sklapni“, ale „lehni“ – šlo o povel dávaný psům.
Zdroj: Michal Novotný: Zákulisí slov do třetice, Motto, Praha 2006 a další
A nyní otázka. Máte vedle sebe různá slova pro polehávadla (na rozdíl od lenošek, ušáků apod. vodorovná): pohovka, gauč, otoman, kanape. Vnímáte je jako synonyma, nebo mezi nimi pociťujete nějaké rozdíly/významové odstíny?
