Student World

Aneb náboženská zjevení se snad dají zkusmo přiřadit jednotlivým psychiatrickým poruchám.

– Svatý Pavel: pravděpodobně epilepsie (s odvoláním na scénu, kdy byl sražen z koně a měl náboženské vidění Ježíše Krista).
– Mohamed: pravděpodobně epilepsie (záchvaty a mdloby, když přicházel anděl zjevovat Korán atd.).
– Náboženské halucinace Johanky z Arku nejsou přesněji diagnostikovány. Uvažuje se o schizofrenii či hysterii, podle Vondráčka šlo opět spíše o epileptičku (své vize, především archanděla Michaela obklopeného anděly, si totiž nedokázala sama přivolat. Její další chování bylo vcelku přiměřené, nic schizofrenického.)
– Protestantský teolog Swedenborg, který popisoval svá setkání s anděly, pravděpodobně trpěl schizofrenií, možná je však i periodická halucinační psychóza. (Swedenborg ovšem o svých zážitcích s anděly údajně sám od sebe nemluvil a nikomu je nevnucoval, de facto pouze odpovídal na dotazy. Protože jinak se choval příčetně, pouze menšina jeho současníků ho údajně považovala za pomateného.)

Vondráček uvádí i další choromyslné zakladatele nových náboženských hnutí, "kteří nebyli včas hospitalizováni." Například Cromwellův voják James Naylor , z počátku 20. století kuchař William Crowdy a další.

Perlička na závěr: v případě von Munchhausena (1720-1797), který se stal předobrazem Barona Prášila, váhá Vondráček mezi bájnou lhavostí a vzpomínkovými klamy (parafrénie). Není si navíc jist, co dotyčný skutečně vyprávěl a co mu bylo pouze později připsáno literárním podáním. O konfabulace alkoholika pravděpodobně nešlo, protože byly generovány bez podnětu (a navíc – "při alkoholových psychózách objevuje se v konfabulacích často hospoda jídlo a pití," jak píše Vondráček jinde; to Prášilovi a jeho vojensko-loveským historkám příliš neodpovídá.)

Zdroj: Vladimír Vondráček: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, Avicenum, Praha, 1972 (a další vydání této kultovní knihy po roce 1989).

Poznámka: Pravda ovšem je, že dělit poruchy podle toho, zda jde o schizofrenii, hysterii či halucinační psychózu vyžaduje dost opatrnosti – definice těchto termínů se u řady autorů poněkud různí, někdy se tyto výrazy používají v úzce medicínském slova smyslu, jindy poměrně volně. U historických postav jsme také odkázáni na často ne právě spolehlivé prameny (v případě charismatických zakladatelů náboženstvích je pak zkreslení o to větší).

autor Pavel Houser