Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Kniha Logika a etika se snaží ukázat, zda mezi dvěma zdánlivě tak odlišnými disciplínami existuje nějaká těsnější souvislost.
Jasné například je, že i mezi různými výroky o etice existuje nějaké logické vyplývání. Tak třeba z výroků „Není správné zabíjet lidi“ a „Petr je člověk“ vyplývá, že není správné zabíjet Petra. Zajímavou otázkou také je, zda (a v jaké podobě) můžeme hodnotovým soudům přiřazovat pravdivostí hodnoty podobně jako jiným výrokům. Pravdivost výroku „Venku prší“ můžeme ověřit empiricky, u výroku „7 je prvočíslo“ půjde zase o důkaz prostředky matematiky. Lze ale hovořit o pravdivostní hodnotě výroku „Není správné zabíjet lidi“?

Naznačené problémy jsou dosti zajímavé, o knize zde však hovoříme především kvůli drobné perličce. V anglosaské oblasti je velmi vlivný směr zvaný utilitarismus, který zhruba řečeno říká, že mravné (etické, dobré…) je takové jednání, které zvyšuje sumu štěstí ve světě. A naopak, jednání, které zvyšuje celkové množství utrpení, je zlé a odsouzeníhodné.

Z čehož vyplývají zábavné paradoxy. Pokud mám například chuť na uzeného lososa a dám si ho, zvýším nejspíš sumu štěstí ve světě (totiž svoje potěšení/radost ze života). Má večeře bude tedy mravným skutkem. A naopak, když se při zatloukání hřebíku klepnu kladívkem do prstu a zvýším tak sumu svého utrpení, lze takový čin charakterizovat nejen jako pitomost, ale také jako jednání mravně odsouzeníhodné.
Co myslíte – je to jen taková hra se slovy, nebo na celé argumentaci něco je?

Zdroj: Petr Kolář, Vladimír Svoboda: Logika a etika, Filosofia, Praha, 1997

A závěrečná poznámka: Protože známe různé koncepty Chalmersových a dalších zombií, můžeme pokračovat, že o vnitřním prožívání ostatních stejně nemůžeme nic spolehlivého vědět. Sumou štěstí či bolesti si tedy můžeme být jisti pouze u sebe. Dát si uzeného lososa, na kterého mám chuť, je tedy vlastně tím nejmravnějším činem vůbec (protože jen zde si můžeme být jisti výsledkem, tedy zvýšením radosti ve světě). Není to zábavná představa?

autor Pavel Houser