Pravděpodobně jste slyšeli rčení o tom, že "spíše velbloud projde uchem jehly". Možná i víte, že se jedná o citát z evangelia (konkrétně z Matouše) a celý kontext zní nějak jako "spíše velbloud projde uchem jehly, než bohatý vstoupí do království nebeského". Ale proč by měl vůbec velbloud procházet uchem jehly?
Ve skutečnosti se jedná prostě o chybu překladu, které se dopustil svatý Jeroným, když vytvářel kanonizovanou latinskou podobu Bible (Vulgátu). V řeckém originále je text "snáze projde kotevní lano uchem jehly".
Jeronýmův omyl se stal dokonce námětem různých obrazů. Na Durerově je překladatel znázorněn se lvem a oslem (síla lví, ale občas se nevystříhal oslovin), na jiných znázorněních je škodolibě přimalován i samotný velbloud.
(Zdroj: Emanuel Frynta: Zastřená tvář poezie, Nakladatelství Franze Kafky, Praha, 1993)
Zpochybňující poznámka [kamaráda] studenta teologie: Ve Vulgátě je to "camelum per foramen acus", což doslova odpovídá řeckému textu "kamelon dia tripematos rafidos" (promiňte transkripci). Kamelos je velbloud, kamilos je lano; k záměně dojít mohlo, ale co já vím i v těch papyrech je velbloud – mohlo jít o záměrnou slovní hříčku. Rifidos je jehla, význam "kotva" jsem nenašel.
