Student World

Denáry, nejstarší přemyslovské mince z 10. století, mají poměrně malou hmotnost – mezi 1 a 1,5 gramu. Přesto se však v tehdejší době rozhodně nejednalo o žádné drobné…

Za Karla Velikého byla provedena reforma ražení mincí a zlaté mince z Evropě v podstatě zmizely. Drahých kovů se zoufale nedostávalo. Stříbro mělo relativně mnohem větší cenu než dnes (otrok vyšel v 10. století na pražském tržišti na 300 denárů, tj. mezi 300 a 450 gramy stříbra – dnes asi 5 000 Kč) a ani mince, které byly v 10. století raženy v západní Evropě, svou hmotností ty české nepřevyšovaly. Doby hojných zlatých keltských duhovek byly nadlouho pryč…

Stříbrné mince se tehdy používaly prakticky jen v dálkovém obchodě. Pro běžnou směnu byla i jejich hodnota příliš vysoká; na trzích se obvykle uskutečňoval výměnný obchod, jako jednotka směny bylo používáno také plátno (od něhož je ve slovanských jazycích odvozeno slovo platit), především lněné šátečky. Prostí lidé mohli s mincemi do styku přijít hlavně při dvou příležitostech: při obchodu s dobytkem a při placení daní – spolu s ražením mincí se totiž objevil požadavek na peněžní platbu namísto dosavadní naturální.

Mince tehdy obíhaly velmi pomalu, na dochovaných nálezech téměř nenacházíme stopy otěru. Taktéž prakticky nenacházíme osamělé mince „ztracené“ (mince byla tak cenná, že si na ní dal každý sakra pozor), byly příliš cenné i na to, aby se dávaly mrtvým do hrobů. Do dnešní doby se tyto mince dochovaly pouze ve formě větších souborů.

Mimochodem už tehdy byly peníze do jisté míry „virtuální“ – váha jednotlivých mincí se poměrně značně lišila, stříbrný plech se před ražbou prostě nastříhal na přibližně stejně velká kolečka. „Hodnotu“ mince určoval vyražený znak. První mincovny ani neexistovaly odděleně od dalších řemeslnických činností (kováři apod.). Vlastně ani nevíme, kde se u nás v 10. století mince razily, žádné stopy po výrobních dílnách se nedochovaly. Názory historiků se různí, někteří uvádějí Pražský hrad, jiní soudí, že ražení mincí probíhalo spíše na Malé Straně. Možné je i to, že obě mincovny pracovaly paralelně – v jedné by pak zřejmě byly raženy mince typu tzv. frízského, ve druhé tzv. ethelredského.
Na konci 10. století pak byla zřízena mincovna na Vyšehradě, který, v rozporu se svou rolí ve starých pověstech českých, vznikl až před rokem 1000. Ze stejné doby je doložena i mincovna v Mělníku a krátce před svým pádem stihli vlastní mince razit i Slavníkovci (dokázána ražba v Malíně, zda probíhala i na Libici není známo).

Zdroj: Přemyslovský stát kolem roku 1000, Lidové noviny, Praha 2000, část Zdeněk Petráň: Problematika pražské mincovny za vlády Boleslava II
a další

Připraveno ve spolupráci se serverem Gold4You – investiční zlato a stříbro

autor